Turistické cíle v okolí obce Dolní Žandov

Poutní místo s loretánskou kaplí nechal vystavět Jan Jiří Dasselmann v r. 1664. Kaple byla v letech 1675–83 doplněna ambity a kaplemi v nároží. V 50. letech 20. století téměř zdevastována využíváním jednotkami PS. Loreta byla obnovena po r. 1989.

První písemná zmínka o Manském dvoře pochází z roku 1242, kdy byl na dvoře uváděn Konrád z Hohenbergu. Během staletí se ze srtážního místa proměnil ve velkostatek. Jde o soustavu budov v chebském stylu.

Meteorologický sloup zprovozněn r. 1882. Původně stál u dnešních Plynových lázní a počátkem 20. stol. přemístěn na současné místo. Významné informační místo pro lázeňské hosty s údaji důležitými z hlediska lázeňských procedur. Na konci r. 2007 rozhodnuto o obnovu sloupu.

Pramen označovaný též jako Leimbruckův minerální pramen. Dnes, díky stavebním úpravám silnice v 70. letech 20. stol., je nepitný.

Mokřady pod Vlčkem je přírodní rezervace vyhlášená r. 1995 na rozloze 41 ha jižně od obce Prameny. Předmětem ochrany jsou zrašelinělé, slatinné a podmáčené louky s výskytem vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a také pozůstatky čtvrtohorní sopečné činnosti tzv. mofety.

Bývalá tvrz byla v roce 1693 Janem Bedřichem Perglarem přetavěna na barokní zámek. První zmínka o osadě Mostov pochází z roku 1353, o tvrzi slýcháme až roku 1520.

Tvrz postavili ve 14. stol. Paulsdorferové nebo někteří z jejich lenníků. R. 1450 byla vypálena vojsky Jiřího z Poděbrad, poté v majetku Junckerů. Po nich v držení Krahmerů a Schmiedlů ze Seeberka. Od r. 1885 vlastněna Mucky, r. 1888 stavebně upravena. Od r. 1945 v majetku státu, dnes v soukr. maj.

Železná rozhledna (55 m, 650 m n. m.) byla postavena jako typizovaná věž mobilní společnosti Vodafone, sloužící zároveň jako rozhledna. Vyhlídková plošina je ve výšce 40 m. Rozhledna byla pro veřejnost otevřena 15. 11. 2008, s výjimkou zimního období je volně přístupná.

Naučně poznávací okruh s dokonalými maketami (měřítko 1:25) významných stavebních a technických památek České republiky v překrásném prostředí krajinného parku.

Pozůstatky hrádku Plikenštejna uprostřed Slavkovského lesa na skále nad Lobezským potokem. Založen zřejmě počátkem 14. století, zanikl během 15. století. Jediným fyzickým pozůstatkem hrádku otvor na vrcholu hradní skály, jenž sloužil nejspíš k ukotvení plošiny, na které sídlo stálo.

Neoklasicisní kolonáda Natáliina pramene byla postavena roce 1931 podle projektu františkolázeňského architekta ing. Oskara Sgustava. Kolonádu tvoří vzdušná trojkřídlá budova půdorysu písmene U. Stavbě dominuje centrální pavilon středního křídla. Pramen znám už od roku 1880, zachycen roku 1912.