Turistické cíle v okolí obce Úboč

Barokní centrála z let 1713–26 sloužila jako svatyně nedalekého zámku, se kterým byla spojena dřevěnou krytou chodbou na kamenných pilířích. Roku 1768 byla vybavena dosud dochovaným rokokovým zařízením a výmalbou. Poslední bohoslužby 1994, probíhá rekonstrukce, po níž bude součástí prohlídky zámku.

Kaple založena roku 1711 Barborou Krakowskou z Kolowrat. V roce 1783 se rozpadla a v roce 1831 obnovena. Nyní po rekonstrukci. Na východním průčelí erby Kolowratů a Vrbnů a obraz Panny Marie Loretánské. Restaurovány i fresky v interiéru kaple.

Obdélná zděná kaple, krytá sedlovou střechou. Na hřebeni střechy v průčelí vyrůstá šestiboká zvonička s jehlancovou stříškou s makovicí a dvouramenným křížem. Pochází z 2. poloviny 19. století.

Novogotická kaple vznikla v r. 1897 z podnětu Johanny Heintschlové na památku jejího manžela Felixe Heintschela von Heinegg. Stavba byla realizována podle plánů architekta Josefa Mockera stavitelem Tomášem Babkou z Dlažova. Od r. 2010 se zde konají mše a svatební obřady.

Kapli sv. Isidora nechal postavit r. 1722 František Albrecht Hrobčický. Jde o obdélníkovou stavbu s valbovou střechou obrácenou štítem na sever, ozdobenou šestibokou lucernou s bání. Zařízení bylo po roce 1945 zčásti rozkradeno a zčásti zničeno.

Monumentální torzo čtyřboké patrové barokní kaple sv. Jana Nepomuckého, orientované přesně na osu zámku v Týnci. Kaple byla postavena za Maxmiliána Norberta Krakowského roku 1730. Ještě před válkou byla zřícenina krátce využívána jako rozhledna.

Poutní novogotická kaple sv. Markéty byla na vrchu nad Dlažovem a Mileticemi postavena r. 1886. Po několika vloupáních nyní bez cenného vybavení. V červenci každého roku se k ní koná pouť s bohoslužbou.

Raně barokní kaple z let 1669-71, postavená na místě gotického kostelíka, zpustlého za husitských či třicetileté války. Zevně prostá stavba obsahuje (?) bohaté vnitřní zařízení.

Drobná barokní kaple z 2. poloviny 18. století situovaná při silnici ke hřbitovu u kostela sv. Anny. Zděná omítaná stavba na obdélném půdoryse s pravoúhlým závěrem, s obdélným půlkruhově zakončeným vstupem s novodobou dvoukřídlou mříží a sedlovou střechou s taškami bobrovkami. Památkově chráněná.

Několikrát přestavěný objekt zámečku, postaveného ve 2. polovině 18. století v prostoru středověkého dvora. Budova v 80. letech 19. stol. vyhořela a ve 2. pol. 20. stol. zpustla a přišla o plechovou věžičku. V současnosti je nepřístupný a bez slohových detailů.