Turistické cíle v okolí obce Úboč

Původem renes. podsklepený dům ze 16. stol. s podloubím. Po požáru v r. 1822 empírově přestavěn. Při požáru r. 1863 přišel o krov. V přízemí průchod do dvora za domem. Namísto střešního štítu má rozměrný zděný vikýř. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Pozdně gotický a renes. podsklepený dům ze zač. 16. stol. s podloubím. Trojtraktové klenuté přízemí s průjezdem do dvora. Plochostropá síň v 1. patře. Střešní štít a úprava čelního průčelí z r. 1894. Vzadu dvorní pavlače na zděných arkádách. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Pozdně gotický a renes. dům ze zač. 16. stol. s podloubím. Klenutý sklep a přízemí s průjezdem do dvora. Plochostropá síň v 1. patře. Freska v podloubí z konce 16. stol. s výjevem z řeznického cechu. Secesní střešní štít a úprava čelního průčelí z konce 19. stol. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Tvrz ze 14.stol., založená Svatoborem a Markvartem z Nahošic. V 18.stol. přestavěna na barokní zámek a za Petra a Jakuba Prušáků v 19. stol. zámek přestavěn v pseudorenesančním stylu. Později Müllerové z Hömsteinu přistavěli věž a schodiště do parku.

Náhrobní kaple v Kanicích byla postavena roku 1865 na místě, kde byly pochovány Alžběta a Amálie, dcery polního zbrojmistra Ignáce Gyulaye hraběte z Maros-Némethu a Nádasky. Vysvěcena byla roku 1872.

Hrad postaven Děpoltem z Rýzmberka v 1. pol. 14. stol. Kolem r. 1379 patří Nový Rýzmberk (Netřeb) Racku ze Švamberka, r. 1391 Vilému z Čachrova. R. 1528 je pustý. Dochována zřícenina věže, torzo hradeb, valy a příkopy.

Zříceniny hradu, založeného snad před r. 1350 Buškem II. z Velhartic. V pohraniční válce s Bavory r. 1475 dobyt, vypálen a pobořen. Kolem r. 1500 patrně obnoven. Definitivně zpustl po r. 1524. Dochovány zříceniny obytné věže, brány, bašt a hradeb.

Nový židovský hřbitov byl založen v roce 1872. Na ploše 1475 m2 (z větší části nevyužité) se uchovalo 35 moderních náhrobků. Poslední pohřeb zde proběhl koncem 30. let 20. století.

Velká gotická tvrz, někdy dokonce označovaná jako hrad, z konce 14. století, vystavěná Buškem ze Strážova. Renesančně přestavěna v 16. století. V 18. století tvrz přestala sloužit jako panské sídlo a stala se obydlím úředníků.

Hrad poprvé připomínán r. 1289, postaven snad za Zdeslava z Osvračína. Poč. 14. stol. patřil Nachvalovi z Ostračína a později jeho synům. Byl vypálen a pobořen zřejmě poč. 20. let 15. stol. Ještě v 19. stol. zde stávaly vysoké zdi, průzkum v l. 1997–98 objevil zbytky paláce z konce 14. stol.

Zámek byl přestavěn koncem 18. stol. rodinou Hildprantů ze starší tvrze. Později byl zámek v majetku Ondřeje Zieglera, který v rámci pseudogotické přestavby přistavěl patro. V r. 1946 získala zámek TJ Sokol a od r. 1999 je vlastníkem obec.

Pivovar v barokní budově bývalého jezuitského semináře vznikl v roce 1818, kdy ji zakoupilo Společenství klatovských právovárečných měšťanů. Krátce po druhé světové válce byl znárodněn a brzo zanikl. V podzemí se zachovaly sklepní prostory ze 17. a 18. stol., v budově jsou zbytky kaple semináře.