Turistické cíle v okolí obce Bělá nad Radbuzou

Kostel sv. Petra a Pavla ve Skviříně je románského původu, přestavěn goticky a barokně a upraven v 90. letech 20. století. Nyní filiální ve farnosti Bor bez pravidelných bohoslužeb. Od r. 1958 památkově chráněn.

Monumentální kostel sv. Václava v Hoře Svatého Václava na dříve opevněném návrší je gotického původu z 14. stol., v 17. a 18. stol. barokně přestavěn. Nyní filiální ve farnosti Poběžovice a od r. 1958 též kulturní památka.

Původně románská stavba z přelomu 12. a 13. století (zachován zazděný jižní portál). Goticky upraven ve 2. polovině 14. století. V renesanci byla r. 1609 přistavěna věž, barokně upraven byl v letech 1720-1722 a dále ve 40. letech 18. století. Opravován po požáru v r. 1876 a dále v letech 1967-1974.

Kostel sv. Vavřince v Tasnovicích postaven jako gotický ve 14. stol. na základech starší románské stavby. V 18. stol. barokně přestavěn a bohatě vybaven. Vzhledem ke statické poruše krovu stavba chátrá. Z iniciativy občanského sdružení probíhají postupně záchranné práce. Využíván jen příležitostně.

Původně románský kostel z poslední třetiny 12. století byl přestavován goticky (kaple sv. Barbory a věž) a barokně (1747, zejména hřbitovní brána a vnitřní zařízení). Unikátně dochovaný gotický krov. Rozsáhlá rekonstrukce 2001 - 2005.

Loretánskou kapli nechala na místě původní kaple (14. stol.) postavit r. 1688 hraběnka Marie Isabela von Götzen. Koncem 18. stol. zájem o kapli opadl a začala chátrat. V 2. pol. 19. stol. byla opravena. R. 1945 byla poškozena palbou US jednotek, poté chátrala. Od r. 1994 je postupně opravována.

Železná rozhledna (35 m) stojí na úpatí kopce Tomáška ve výšce 580 m n. m. Víceúčelová věž, sloužící jako vysílač mobilního operátora Eurotel a jako rozhledna. Rozhledna byla postavena r. 2001, téhož roku byla otevřena veřejnosti. Volně přístupná. Vyhlídková plošina je ve výšce 25 m.

Panský dům, který po požáru starého zámku r. 1751 dočasně posloužil Vidršpergárům jako sídlo. V r. 1826 přestavěn stavitelem Süssem z Přimdy na dvouposchoďový zámek. V r. 1887 vyhořel, na jeho místě vystavěn dům č. p. 1.

V letech 1682 až 1695 Matyáš Bohumír z Venušvic hrad přestavěl na barokní zámek. K dalším stavebním úpravám došlo v 18. stol. Později byla postavena pseudorenesanční brána propojující zámek s předhradím a byla zvýšena zámecká věž.

Pomník k 500. výročí husitské bitvy u Domažlic měl být zbudován na Baldovském návrší r. 1931. Byla však postavena jen hranolová základna s pamětními kameny z husitských bojišť. Po poškození r. 2007 byl dokončen r. 2015 instalací mohutného žulového kalicha od klatovského sochaře Václava Fialy.

Památník z roku 1959 připomíná upálení šesti členů Jednoty bratrské z Újezda u Domažlic: Jana Šimonovice, Jana a Mikuláše Nadrybů, Matěje Prokopa, Bartoloměje Schranovic a Jana Hrbka. Ty zde nechal popravit 6. 11. 1503 tehdejší majitel panství Kryštof Švamberk. Pomník postavila Obec baráčníků.

Zřícenina hradu, dle Kosmy vyb. r. 1121 Němci (asi Děpold II. z Vohburku) na našem území. Knížetem Vladislavem obležen a dobyt. R. 1427 dobyt husity. V 15. a 16. stol. často zastavován. V 16. stol. stav. úpravy za pánů ze Švamberka. Postupně zpustl.