Turistické cíle v okolí obce Újezd

Pozdně gotický a renes. podsklepený dům ze zač. 16. stol. s podloubím. Trojtraktové klenuté přízemí s průjezdem do dvora. Plochostropá síň v 1. patře. Střešní štít a úprava čelního průčelí z r. 1894. Vzadu dvorní pavlače na zděných arkádách. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Pozdně gotický a renes. dům ze zač. 16. stol. s podloubím. Klenutý sklep a přízemí s průjezdem do dvora. Plochostropá síň v 1. patře. Freska v podloubí z konce 16. stol. s výjevem z řeznického cechu. Secesní střešní štít a úprava čelního průčelí z konce 19. stol. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Panský dům, který po požáru starého zámku r. 1751 dočasně posloužil Vidršpergárům jako sídlo. V r. 1826 přestavěn stavitelem Süssem z Přimdy na dvouposchoďový zámek. V r. 1887 vyhořel, na jeho místě vystavěn dům č. p. 1.

Tvrz ze 14.stol., založená Svatoborem a Markvartem z Nahošic. V 18.stol. přestavěna na barokní zámek a za Petra a Jakuba Prušáků v 19. stol. zámek přestavěn v pseudorenesančním stylu. Později Müllerové z Hömsteinu přistavěli věž a schodiště do parku.

Zříceniny hradu, založeného snad před r. 1350 Buškem II. z Velhartic. V pohraniční válce s Bavory r. 1475 dobyt, vypálen a pobořen. Kolem r. 1500 patrně obnoven. Definitivně zpustl po r. 1524. Dochovány zříceniny obytné věže, brány, bašt a hradeb.

Hrad poprvé připomínán r. 1289, postaven snad za Zdeslava z Osvračína. Poč. 14. stol. patřil Nachvalovi z Ostračína a později jeho synům. Byl vypálen a pobořen zřejmě poč. 20. let 15. stol. Ještě v 19. stol. zde stávaly vysoké zdi, průzkum v l. 1997–98 objevil zbytky paláce z konce 14. stol.

Zámek byl přestavěn koncem 18. stol. rodinou Hildprantů ze starší tvrze. Později byl zámek v majetku Ondřeje Zieglera, který v rámci pseudogotické přestavby přistavěl patro. V r. 1946 získala zámek TJ Sokol a od r. 1999 je vlastníkem obec.

V letech 1682 až 1695 Matyáš Bohumír z Venušvic hrad přestavěl na barokní zámek. K dalším stavebním úpravám došlo v 18. stol. Později byla postavena pseudorenesanční brána propojující zámek s předhradím a byla zvýšena zámecká věž.

Zatopený bývalý kamenolom, ve kterém se do r. 1998 těžil kámen. Od r. 2003 je v pronájmu Marine klubu Domažlice, místo bylo postupně upraveno (potápěčská základna). Od r. 2004 se zde každoročně koná Mezinárodní sochařské sympozium. R. 2011 byla instalována do hloubky 8 m podvodní pozorovatelna.

Pomník k 500. výročí husitské bitvy u Domažlic měl být zbudován na Baldovském návrší r. 1931. Byla však postavena jen hranolová základna s pamětními kameny z husitských bojišť. Po poškození r. 2007 byl dokončen r. 2015 instalací mohutného žulového kalicha od klatovského sochaře Václava Fialy.

Pomník Jana Sladkého-Koziny stojí na vrcholu Hrádek u Domažlic. Je vysoký 3,2 m. Navržen sochařem F. Hoškem a vytesán z hořického pískovce Č. Vosmíkem. Postaven r.1895.

Zaniklý hrad. Při arch. výzk. nalezena keramika z 11. stol. Hrad mohl hrát význ. úlohu při obraně Všerubského průsmyku v bojích mezi Břetislavem I. a císařem Jindřichem III. r. 1040. Opevnění a další arch. nálezy poukazují na hrad z 1. pol. 13. stol.