Turistické cíle v okolí obce Brandlín

Prostý kamenný památník z r. 1904 s nápisem připomíná 15. výročí sňatku majitele panství knížete Jana Nepomuka ze Schwarzenbergu a kněžny Terezie, roz. hraběnky z Trauttmansdorffu. U památníku, který se nachází u osady Stříbrné Hutě, se nachází turistické odpočívadlo s přístřeškem.

Zámek byl roku 1664 přestavěn ze starší tvrze Janem Ekersdorfem z Hlaváče. V roce 1928 zámek koupil bratr pozdějšího prezidenta Beneše, Bedřich. Po r. 1948 byl zámek Benešům zabaven, a obcí využíván k bytovým účelům. Dnes je v soukromých rukou.

Původní, bronzovou sochu Žižky vytvořil J.V. Myslbek r. 1877, ale pro vadu materiálu byla nahrazena r. 1884 sochou z pískovce od Josefa Strachovského. Na podstavci text od Františka Palackého a místa Žižkových vítězných bitev.

Dům čp. 22 vznikl spojením 3 původně gotických domů. V jádru je renesanční, prošel barokní a klasicistní přestavbou. Od r. 1608 do r. 1859 byl v držení poštmistrovských rodin. Od r. 1972 je zde umělecká škola.

Geologický objekt chráněný od r. 1940. Skalnatý výchoz nad Lužnicí je vysoký cca 20 m. Je tvořen magmatity, ve kterých se nacházejí železnatohlinité granáty almandiny velikosti až vlašského ořechu. Kamenem ze skály byly dlážděny ulice Tábora.

Středověká tvrz zmiňovaná r. 1363 ve spojitosti se smrtí Mikuláše z Radenína, přestavěná začatkem 17. stol na renesanční zámek a rozšířena o nové křídlo. Zámek upraven empírově, průčelí upraveno v roce 1845 pseudorenesančně.

Budova staré radnice je významnou renesanční stavbou a dominantou Masarykova náměstí. Byla postavena v roce 1617 a po požáru v roce 1764 přestavěna barokně. V průčelí radnice jsou rožmberský, švarcenberský a habsburský erb.

Pivovar v Chýnově byl založen v roce 1581 za Zdeňa Malovce z Chýnova. Posledními soukromými majiteli byl rod Schwarzenbergů, kteří jej vlastnili do II. světové války. Zrušen před koncem roku 1948 a přeměněn na sklad třeboňského piva.

Tvrziště na vyvýšeném místě nad řekou Lužnicí. Počátky panského sídla sahají do r. 1265, kdy je jako majitel uváděn Vítek ze Skalice, člen rodu Vítkovců. V letech 1379 a 1381 se objevuje Filip, sezením na Skalici. Zprávy o zámku Skalici jsou pouze v rozmezí let 1533-1540. Po r. 1590 tvrz zaniká.

Goticko-renesanční měšťanský dům čp. 22 v sousedství radnice, připomínán v roce 1536. Do dnešní podoby přestavěn po požáru pozdějším primasem Martinem Helmem z Vorlova. Název získal po majiteli z počátku 20. století.

Zřícenina hradu, prvně zmiň. r. 1385 jako hrad Rožmberků. Za husitských válek dvakrát vypálen. V poděbradské době byl opevněn. Od 16. stol. chátral. Zač. 17. stol. zde byla škola, poté hrad sloužil jako sýpka, v l. 1628-1951 pivovar. Po rekonstrukci (2001-2010) je sídlem Městské knihovny.

Význačná secesní památka postavena v roce 1904. Budova sloužila tělocvičným i kulturním aktivitám, po první světové válce zde fungoval biograf. Dnes je objekt v soukromém vlastnictví a jeho využití není jasné.