Turistické cíle v okolí obce Brandlín

Novorománská kaple sv. Anny v Mažicích je dominantou návsi s blatskými statky a pochází z 2. poloviny 19. století. Je součástí vesnické památkové rezervace, vyhlášené r. 1995.

Kaple sv. Jana Nepomuckého v Zálší je pseudoslohová stavba z 2. poloviny 19. století s novorománskými prvky a polygonální zvoničkou. Od r. 1958 je památkově chráněna.

Zděná omítaná kaple s výraznými barokními prvky na návsi obce. Z poč. 19. století - datovaná1803. Na půdorysu čtverce se zaoblenými rohy, členěnými postranními toskánskými sloupy. Krytá cibulovitou bání, prudce vybíhající do lucerny opět s bání s makovicí a dvouramenným křížkem. Památkově chráněná.

Návesní kaple sv. Jana Nepomuckého v Kundraticích pochází z konce 18. století a kamenný kříž s litinovým korpusem Krista před ní z r. 1902. Kaple i kříž jsou od r. 1999 kulturní památkou.

Kaple je součástí špitálu, stojícího zde snad již v předhusitské době na místě archeology prokázaného starého pohřebiště. První zmínky o špitálu, jehož vlastníkem bylo město Tábor jsou z let 1443-1444. Kaple byla založena v roce 1718.

Ves Lejčkov, část obce Dolní Hořice, okres Tábor. První zmínka o vsi z roku 1540. Kaplička zasvěcená sv. Magdaléně pochází z roku 1820. Do r. 1990 chátrala. V devadesátých letech opravena. Pozemek i s kaplí v soukromém vlastnictví.

Návesní kaple sv. Vojtěcha ve Svinech je v jádře pozdně barokní stavba z konce 18. století, současná podoba vznikla po rozšíření r. 1896. Od r. 1997 je památkově chráněna.

První zmínka o vesnici je ze začátku 15. století. Kaplička postavena patrně v druhé polovině 19. stol. V adventní době kaple slavnostně osvětlena a místní zde zpívají koledy.

Kaplička postavena v 1. pol. 19. stol. Je obdélného tvaru, zděná, omítnutá, půlkruhově zaklenutá. Vchod ve štukovém portálu s pilastry. Uvnitř dřevěná lidová plastika sv. Jana Nepomuckého. Kaple představuje hodnotnou sakrální architekturu. Zapsána v státním seznamu kulturních památek.

Přesné datum vzniku zámku není známo. První písemná zmínka o něm je z r.1740, kdy však již stál. V 18. a 19. stol. prošel několika stavebními úpravami. Od r. 1930 ve vlastnictví řádu Školských sester. V 90.letech 20.st. v restituci řádu navrácen.

Kašna z let 1567–1568 je dílem kamenického mistra Ondřeje ze Sušice a byla původně součástí tehdejšího systému zásobování města Tábora vodou. Obnovena byla v roce 1848. Na sloupku s korintskou hlavicí je plastika rytíře s městským znakem a praporem.

Barokní kašna na náměstí Republiky v Soběslavi pochází z roku 1724. Je chráněnou kulturní památkou.