Turistické cíle v okolí obce Zálší

Dřevěnou rozhlednu (12 m, 450 m n. m.) nechal postavit Obecní úřad Radětice (truhlář Miloslav Dědič) roku 2004. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 10 m je vyhlídka na Bechyni (4 km), Radětice, Senožaty a další. Rozhledna stojí na okraji Přírodního parku Plziny a je volně přístupná.

Budova staré radnice je významnou renesanční stavbou a dominantou Masarykova náměstí. Byla postavena v roce 1617 a po požáru v roce 1764 přestavěna barokně. V průčelí radnice jsou rožmberský, švarcenberský a habsburský erb.

Renesanční radnice (čp. 2), pozdně barokně přestavěna po požáru roku 1796. Propojena se sousedním, rovněž renesančním domem čp. 25, zmiňovaným r. 1631. Radnice dnes slouží Městskému úřadu a Městské galerii Art Club.

Zaniklá tvrz, která byla postavena patrně již koncem 13. stol., jak lze usoudit z archeologických nálezů. Osada Radonice je prvně zmiňována až r. 1397. Krátce po r. 1400 byla ves připojena k třeboňskému panství a tvrz někdy v té době zřejmě zanikla.

Patrné tvrziště po tvrzi z 15. století na zahradě za číslem popisným 25, na výrazném terénním výběžku v severovýchodní části obce. Tvrz postavili Petr Stolice z Rataj či jeho syn Jan. Nejpozději zanikla po roce 1415, kdy byla druhá část vsi připojena k panství Dobronice.

Betonová rozhledna (7 m, 439 m n. m.) byla postavena na místě pův. dřevěného altánu, který zde stával od r. 1922. R. 1930 byl přemístěn a téhož roku zde byla postavena nová rozhledna dle návrhu místního stavitele Jaroslava Vojny. Rozhledna byla několikrát opravována, naposledy r. 2006.

Silniční kamenný most přes Zlatou stoku na západním okraji města poblíž hřbitova. Postaven v roce 1841. Jednoobloukový, mírně pravošikmý, s horní mostovkou a s křídly. Památkově chráněný.

Regionální muzeum připomíná nelehkou práci a zašlou slávu voroplavby. Spolek Vltavan v Purkarci (spolek plavců vorařů a pobřežních) byl založen v r. 1902. Jím založené muzeum od r. 1977 sídlilo v domku paní Šlechtové a nyní je od r. 1995 zde. Přístupné v návštěvních hodinách (i mimo na tel.).

Tvrziště na vyvýšeném místě nad řekou Lužnicí. Počátky panského sídla sahají do r. 1265, kdy je jako majitel uváděn Vítek ze Skalice, člen rodu Vítkovců. V letech 1379 a 1381 se objevuje Filip, sezením na Skalici. Zprávy o zámku Skalici jsou pouze v rozmezí let 1533-1540. Po r. 1590 tvrz zaniká.

Zřícenina hradu, prvně zmiň. r. 1385 jako hrad Rožmberků. Za husitských válek dvakrát vypálen. V poděbradské době byl opevněn. Od 16. stol. chátral. Zač. 17. stol. zde byla škola, poté hrad sloužil jako sýpka, v l. 1628-1951 pivovar. Po rekonstrukci (2001-2010) je sídlem Městské knihovny.

Socha pochází z roku 1908. Stojí v parčíku naproti kostelu. Postava světce je přibližně v životní velikosti a je znázorněna v tradičním pojetí. Stojí na ozdobném podstavci s nápisem v průčelí a kolem je ohrazena ozdobnou mříží, jež je ukotvena ve válcových sloupcích s profilovanou hlavicí.

Význačná secesní památka postavena v roce 1904. Budova sloužila tělocvičným i kulturním aktivitám, po první světové válce zde fungoval biograf. Dnes je objekt v soukromém vlastnictví a jeho využití není jasné.