Turistické cíle v okolí obce Zálší

Původní renezanční tvrz s mlýnem dal r. 1567 vystavět Adam Čabelický ze Soutic. Statek získal v dražbě r.1704 hrabě Václav Norbert Oktavián Kinský. Jeho dcera Marie Alžběta byla provdána za hraběte Františka Karla Vratislava z Mitrovic, který nechal v l. 1737-41 přistavět obytná stavení a kapli.

Raně gotický kostel, poprvé připomínaný roku 1350. Po roce 1500 zaklenut presbytář, oprava po třicetileté válce, z té doby většina vnitřního zařízení.

Původně farní gotický kostel z 1. poloviny 14. století, upravován renesančně a kolem roku 1744 barokně. Jednolodní s pravoúhle zakončeným presbytářem, obdélnou sakristií a věží. Kolem ohradní zeď s dvěma branami a čtveřicí výklenkových kaplí. Naproti fara, lidově zvaná zámeček. Památkově chráněno.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Drahově je gotického původu. Přestavován byl v 16. a 19. století. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 s celým areálem též chráněnou kulturní památkou.

Raně gotický kostel z doby kolem roku 1300, v 19. století proběhly pseudogotické úpravy, které nejvýrazněji ovlivnily podobu věže. V presbytáři a v prostoru pod věží se dochovaly gotické malby z 2. poloviny 14. století.

Kostel Navštívení Panny Marie v Zálší je orientovaná barokní stavba z r. 1724 stavebně související s místním zámkem. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Původně raně gotický kostel připomínán v roce 1261. Presbytář s křížovou klenbou přistavěn kolem r. 1360. Jižní renesanční předsíň z let 1542–1544, uvnitř profilovaný portál ze 13. století. Hranolová věž byla postavena koncem 16. století.

Kostel byl založen ve 2. pol. 13. st. biskupem Tobiášem z Bechyně. V r.1569 byl zasvěcen sv. Jakubu Většímu. Na popud Marie Terezie v r. 1753 upraven na barokní. Na konci 18. st. ukončeno pohřbívání v jeho okolí, hřbitov byl zrušen začátkem 19. st. Pozůstatky jsou patrné u terasové zdi pod kostelem.

Kostel sv. Jakuba Většího v Tučapech je barokní stavba z let 1719-1724 na místě kostela gotického. Je kostelem filiálním v římskokatolické farnosti Budislav s bohoslužbami jen v období letního času. Kostel je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka.

Jednolodní kostel obdélného půdorysu s pětiboce uzavřeným presbytářem s opěráky a obdélnou sakristií po severní straně a s mohutnou čtyřbokou věží. Původně gotický v jádru z 2. pol. 14. století; věž upravena v 15. stol. a zvýšena r. 1779. Další úpravy v letech 1793 a 1842. Památkově chráněný.

Kostel sv. Jana Nepomuckého v Janově je barokního původu z let 1712-1716. Podstatně byl obnoven r. 1879 po požáru a pak v letech 1896 a 1942. Nyní je kostelem filiálním ve farnosti Soběslav a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Zachovalý raně gotický kostel z doby kolem r. 1300 (presbytář a portál na jižní straně lodi), upraven barokně na přelomu 17. a 18. stol. do dnešní podoby, věž přistavěna v r. 1879 (nahradila původní dřevěnou zvonici z r. 1694). Zařízení kostela rokokové z r. 1780. Přístupný při bohoslužbách.