Turistické cíle v okolí obce Mažice

Kaplička z roku 1874 (datace ve štítu). Obdélná, zděná, v průčelí s půlkruhovým výklenkem uzavřeným ozdobnou mříží; v nárožích pilastry s hlavicemi, nesoucími římsu; na ní zkosený trojúhelníkový štít s křížkem. Ve výklenku socha sv. Jana Nepomuckého. Krytá sedlovou střechou s taškami bobrovkami.

Zděná výklenková kaplička pravděpodobně z konce 19. či počátku 20. století. Obdélná, s vysokým štíhlým valeně zaklenutým výklenkem, uzavřeným dřevěným zaskleným rámem. Ukončená sedlovou stříškou a krytá taškami. V průčelí vrcholí kovaným křížkem. Volně přístupná.

Zděná obdélná kaplička, v průčelí s půlkruhovým výklenkem; v něm socha sv. Jana Nepomuckého. Kaple rozdělena na tři části jednoduchými a profilovanými římsami a vrcholící trojúhelníkovým štítem (tympanonem) se sedlovou stříškou, krytou taškami a kovovým jetelovým křížem s paprsky.

Dům postaven v renesančním stylu na přelomu 16.a 17.st. R.1880 dům získala Občanská záložna a bankovním účelům sloužil až do r.1950. Tehdy zde bylo umístěno městské muzeum, později součást Husitského muzea Tábor. Muzejním účelům slouží dodnes.

Zámek vznikl přestavbou starší tvrze roku 1724, kterou provedl František Karel Vratislav z Mitrovic. Později zámek chátral až na drobné opravy z počátku 20. stol. Dnes je veřejnosti nepřístupný.

Barokní zámek, zbořený v roce 2015, byl postaven za Michnů z Vacínova v první polovině 18. století na místě staršího renesančního zámku vybudovaného Petrem Vokem z Rožmberka. Ten za Šternberků zpustl, v druhé polovině 17. století prakticky zanikl, pak nově postaven barokně.

Železný silniční most z r. 1892 podle návrhu J. Mayra a Fr. Schumandla. Stojí na místě významného dřevěného mostu, uváděného v r. 1229. Památkově chráněný most byl zrekonstruován v r. 1996.

Stavba probíhala v letech 1925–28. Jeho zajímavostí je, že slouží jak silniční, tak i železniční dopravě. Zavedení železnice do města byl hlavní důvod ke stavbě mostu. Do té doby Křižíkova trať Tábor-Bechyně končila na levé straně Lužnice mimo město.

Židovský hřbitov založený za městskými hradbami před rokem 1636. Na ploše 1369 m2 dochováno 250 náhrobků z let 1687 – cca 1940.

Cenný hřbitov s cca 300 náhrobky barokního a klasicistního typu, některé s polychromií. Založen před r. 1770, nejstarší náhrobky z konce 18. století. Pohřby do druhé světové války. Z márnice se zachovalo torzo, které slouží jako vstupní brána.

Rozlehlý hřbitov založen před rokem 1713. Dochováno cca 300 náhrobků barokního a klasicistního typu, nejstarší z roku 1737. Poslední pohřeb se zde konal cca v roce 1937. V 70. letech 20. století restaurován.

Nevelký židovský hřbitov v lese u Přehořova byl založen před r. 1723. Židovská obec v Přehořově zanikla r. 1921 sloučením s obcí v Soběslavi. Hřbitov je od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.