Turistické cíle v okolí obce Drahov

Vodní tvrz, založena Petrem I. z Rožmberka před rokem 1349. Poslední zmínka o tvrzi je z roku 1404. Během husitských bouří byla tvrz pravděpodobně zničena husity. Tvrziště bylo poškozeno v letech 1924–25 při výstavbě rybníka.

Tvrz byla postavena ve 14. stol. R. 1353 zde seděl vladyka Oldřich z Dráchova a po něm Přibík. Přibíkovi potomci drželi tvrz do r. 1505, kdy ji bratři Ctibor, Hynek a Václav prodali Kateřině z Minsterberka. Ta ji připojila k řečickému panství svého zetě Adama z Hradce. Tvrz poté upravena na sýpku.

Barokní fara z počátku 18. století podle projektu schwarzenberského stavitele P. I. Bayera. Patrová obytná budova s hlavním průčelím obráceným ke kostelu. Hospodářské budovy převážně z 19. století. Celý areál fary má historickou hodnotu jako hmotový a urbanistický celek. Památkově chráněný.

Nepatrné zbytky hradu připomínaného již roku 1388. Za husitských válek byl pobořen Oldřichem z Rožmberka. Dnes patrna pouze vyvýšenina, kde se zřejmě nacházelo jádro bývalého hradu a dva náspy s příkopem.

Tvrz, vystavěná zřejmě koncem 15. st. Přestavěna poč. 16. st. Valovskými z Úsuší. Za Albrechta ze Svárova r. 1627 vyhořela. Leopold Jakub Gerard měl přestavět tvrz v zámek. V 1. patře se dochovaly zbytky gotických kamenných ostění z původní tvrze.

Kamenný dvouobloukový most v údolí Dírenského potoka byl postaven pravděpodobně v první polovině 19. století. Nachází se na bývalé poštovní cestě z Prahy do Vídně. Od r. 2017 je chráněnou kulturní památkou.

Horusický rybník (415 ha) je třetím největším rybníkem u nás. Byl dostavěn v letech 1511–1512 Štěpánkem Netolickým. Na březích se nacházejí dvě nepřístupná chráněná území, kolem protéká Zlatá stoka. Území je domovem významné fauny a flory.

Středověké sídlo ze 14. století, pravděpodobně vodní tvrz. Terénní pozůstatky, na nichž stojí kaple a obytný dům č.5 a část zachované na sucho kladené kamenné zdi, na jižní straně uzavírající areál tvrze. Ctibor z Hvozdna připojil pečeť ke stížnému listu k upálení Mistra Jana Husa. Volně přístupno.

Lovecký zámek dal přistavět v pol. 18. stol. k hřebčinci z r. 1673 hrabě Prokop Vojtěch Černín (arch. A. Lurago). Po r. 1790 zámek rozšířen, okolí upraveno pro pořádání honů. R. 1923 zámek vyvlastněn státem, v l. 1950-91 sloužil jako vojenská základna. Po rekonstrukci otevřen r. 2004 veřejnosti.

Rozlehlá stavba kaple kostelního typu, obdélného půdorysu v čele s hranolovou věží se zvonicí a zakončená nižším obdélným, v zakončení půlkruhovým závěrem. Věž krytá jehlancovitou, kaple sedlovou a závěr půlkuželovou střechou. Před vstupním průčelím kříž.

Kaple obdélného půdorysu s oblým zakončením na návsi. V průčelí hranolová věž s předsazeným vstupním portálem. Krytá sedlovou taškovou střechou; věž oplechovanou jehlancovou střechou na vrcholu s makovicí a křížem.

Hřbitovní kaple nad hrobkou místních kněží, rozšířena koncem 18. století o kostnici. Kaple byla přeměněna na obřadní síň. Dnes je nevyužita a prochází rekonstrukcí.