Turistické cíle v okolí obce Drahov

Přesné datum vzniku zámku není známo. První písemná zmínka o něm je z r.1740, kdy však již stál. V 18. a 19. stol. prošel několika stavebními úpravami. Od r. 1930 ve vlastnictví řádu Školských sester. V 90.letech 20.st. v restituci řádu navrácen.

Barokní kašna na náměstí Republiky v Soběslavi pochází z roku 1724. Je chráněnou kulturní památkou.

Kostel sv. Anny v Přehořově je raně barokního původu z r. 1695, přestavěn do současné podoby počátkem 19. stol. Nyní má status kaple ve farnosti Soběslav bez pravidelných bohoslužeb. Od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Budislavi je gotického původu, radikálně barokně přestavěn v 17. stol. a r. 1741 doplněn o věž. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Drahově je gotického původu. Přestavován byl v 16. a 19. století. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 s celým areálem též chráněnou kulturní památkou.

Kostel vznikl přístavbou k pův. kapli nad údajně zázračně léčivou studánkou z r. 1542. R. 1717 byla přistavěna loď kostela, r. 1718 byla přestavěna věž (r. 1722 zvýšena). R. 1861 byl kostel přestavěn. V interiéru je mj. barokní kazatelna ze 17. stol. s pozdně gotickou sochou P. Marie s Ježíškem.

Raně gotický kostel z doby kolem roku 1300, v 19. století proběhly pseudogotické úpravy, které nejvýrazněji ovlivnily podobu věže. V presbytáři a v prostoru pod věží se dochovaly gotické malby z 2. poloviny 14. století.

Děkanský kostel Narození sv. Jana Křtitele románsko-gotického původu z konce 13. stol., upravován ve 14., 15. a 16. stol., věž přistavěna před r. 1620. Obnoven po požáru z r. 1814. Zachovány zbytky gotických fresek a cyklus barokních maleb. Novogotické zařízení s obrazy Ant. Lhoty z 19. stol.

Kostel Navštívení Panny Marie v Zálší je orientovaná barokní stavba z r. 1724 stavebně související s místním zámkem. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Původně raně gotický kostel připomínán v roce 1261. Presbytář s křížovou klenbou přistavěn kolem r. 1360. Jižní renesanční předsíň z let 1542–1544, uvnitř profilovaný portál ze 13. století. Hranolová věž byla postavena koncem 16. století.

Kostel postavený krátce před r. 1503 na místě poutního místa snad již z 12. století. V 17. stol. za jezuitů významné místní poutní místo. Kostel zrušen za josefínských reforem a prodán ve veřejné dražbě. Dále sloužil jako sklad a chátral. Dnes v soukromém majetku, nepřístupný.

Kostel sv. Jakuba Většího v Tučapech je barokní stavba z let 1719-1724 na místě kostela gotického. Je kostelem filiálním v římskokatolické farnosti Budislav s bohoslužbami jen v období letního času. Kostel je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka.