Turistické cíle v okolí obce Bečice

Žulová boží muka jsou pravděpodobně ze 17. století, mohou být ale i o století starší. V části literatury jsou přičítána rožmberské stavební huti. Pilířek má gotickou podobu, lucerna s mělkými nikami má tvarosloví renesančně-barokní, bez výrazných ozdobných prvků. Památkově chráněná od roku 1958.

Trojhranná boží muka postavena kolem pol. 18. stol., členěna nárožními pilastry a mělkými segmentovými nikami. Postavena na trojúhelném půdorysu. Stojí na rozšířeném trojúhelném soklu. Na sokl navazuje mohutný dřík. Stavbu ukončuje oplechovaná jehlancová střecha. Zapsána do seznamu památek r. 1963.

První zmínka o tvrzi je z r. 1293 za Štěpána z Březnice. V 16. stol. rozšířena a opevněna. Petr Vok ji připojil k bechyňskému panství. V r. 2002 byla těžce poškozena požárem. Dochovány dvě bašty – hranolová na východě a válcová na jihovýchodě.

Lovecký zámeček nechal uprostřed bývalé obory postavit ve druhé polovině 18. stol. kníže Václav Paar. Koncem 18. stol. byl barokně upraven. Po 2. svět. válce se majitelem zámku staly státní lesy. Dnes je zámeček v majetku soukromé společnosti.

Klasicistní zámek z l.1770–80 vybudoval na místě tvrze ze 13. století kardinál K. Migazzi. V 19. stol. upraven Janem Nádherným novorenesančně. Rod Nádherných zámek vlastnil do r. 1945, a znovu po r. 1997. Kolem zámku chráněný park o rozloze 22,5 ha.

Cenný pozdně gotický dům čp. 6 postaven táborským měšťanem Ondřejem Čáslavským kolem roku 1532. Vysoký štít je ozdoben kružbou s plaménkovým motivem. V interiéru se dochoval vzácný renesanční trámový strop s cennou malířskou výzdobou.

Divadlo v Táboře se skládá ze dvou částí: bývalé kontribuční sýpky přestavěné 1840 a západní části z let 1886–7 postavené Františkem Buldrou. Díky tomu má budova dvě hlediště.

Zřícenina hradu z počátku 14. století. V 16. století goticky přestavěn. Po zrušení řádu jezuitů, kteří jej používali jako letní rezidenci, byl ponechán svému osudu a změnil se ve zříceninu.

Janu Václav Tham nejprve k renezanční tvrzi přistavěl barokní kapli a v pol. 18.st. ji celou přestavěl barokně. V r.1872 provedeny úpravy. V r.1924 připojen ke statku. Později patřil JZD jako skladiště.

Terénní pozůstatky tvrze v zahradě domu č. p. 26, postavené po roce 1459 táborskými měšťany Petrem Růže či Benešem Haldou. Jako odúmrť se stává v roce 1541 majetkem města Tábora. Při zápisu majetku města Tábora v roce 1541 je uvedena ves Dražice s pustou tvrzí.

Zámeček byl pravděpodobně postaven v 17. století, později byl upravován. V 18. století byl v majetku Lobkowiczů a Harrachů.

Původně gotický dům čp. 223, renesančně přestavěný po požáru města v roce 1559. Výrazný je jeho obloučkový štít a psaníčková sgrafita na fasádě. Zazděná dělová koule připomíná odstřelování Tábora Švédy v létě 1648.