Turistické cíle v okolí obce Hlavatce

Původní gotický kostel Nejsvětější Trojice z roku 1373, zbarokizován v letech 1743–1745. Na hřbitově náhrobek od Fr. Bílka.

Na místě románského kostelíka, postaveného před r. 995, vystavěn Anoštem z Pardubic gotický kostel. Barokně byl přestavěn v letech 1670–79 italským stavitelem Pietrem Spinettim. Věž přistavěna r. 1727. Opraven počátkem 21. stol.

Kostel postavený v obnoveném Sezimově Ústí (tehdy Starý Tábor) v letech 1837–38, slavnostní vysvěcení proběhlo 23. 5. 1841. Od 1. 1. 2000 samostatná farnost, v posledních letech opět spravovaná z Tábora.

Původně raně gotický kostel připomínán v roce 1261. Presbytář s křížovou klenbou přistavěn kolem r. 1360. Jižní renesanční předsíň z let 1542–1544, uvnitř profilovaný portál ze 13. století. Hranolová věž byla postavena koncem 16. století.

Původně dřevěný kostel nahrazen v letech 1440-1512 gotickou trojlodní novostavbou s hranolovou věží. Opakovaně poškozen požáry a v průběhu válek, opravy v renesančním slohu. Dnešní vzhled z posledních úprav z let 1896-1898. Věž přístupná veřejnosti.

Kostel byl založen ve 2. pol. 13. st. biskupem Tobiášem z Bechyně. V r.1569 byl zasvěcen sv. Jakubu Většímu. Na popud Marie Terezie v r. 1753 upraven na barokní. Na konci 18. st. ukončeno pohřbívání v jeho okolí, hřbitov byl zrušen začátkem 19. st. Pozůstatky jsou patrné u terasové zdi pod kostelem.

Kostel sv. Jakuba Většího v Tučapech je barokní stavba z let 1719-1724 na místě kostela gotického. Je kostelem filiálním v římskokatolické farnosti Budislav s bohoslužbami jen v období letního času. Kostel je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka.

Jednolodní kostel z první poloviny 14. stol. Exteriér prostý, interiér dochován včetně gotické klenby a hrotitého portálu. Kostel vybudován v místě někdejšího hradiště. Všechna průčelí hladce omítnuta. Loď má barokní plochý strop. Současný interiér z 20. stol. Typ venkovské gotické architektury.

Kostel sv. Jana Nepomuckého v Janově je barokního původu z let 1712-1716. Podstatně byl obnoven r. 1879 po požáru a pak v letech 1896 a 1942. Nyní je kostelem filiálním ve farnosti Soběslav a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Pozdně renesanční hřbitovní kostel, doplněný barokními přístavbami. V současnosti galerie.

Raně gotický kostel z doby kolem roku 1300. Na severní straně trojboce uzavřená sakristie se zajímavou sklípkovou klenbou z doby kolem roku 1500. Hlavní oltář je barokní, z počátku 18. století, obraz sv. Martina na něm je novodobý.

Na místě původního stavby z 13. století postaven počátkem 16. století dvojlodní kostel. Roku 1613 sklenuto dvojlodí a postavena věž. Kolem roku 1740 zřízen štít nad závěrem, který vytváří ilusi hlavního průčelí, a upraveny fasády i zařízení kostela.