Turistické cíle v okolí obce Hlavatce

Původní goticko-renesanční dům čp. 38, poprvé doložený roku 1654 jako židovský. V roce 1681 jej získal týnský měšťan Bartoloměj Váňa. Hostinec doložen roku 1776, dnešní název se objevuje v roce 1815. Současná fasáda je barokní a klasicistní.

Mlýn vystavěný na základech mlýna z 13. století, těsně pod starobylými hradbami města Tábora, na břehu Tismenického potoka, vytékajícího z jezera Jordán.

Hřbitovní kaple sloužící pro smuteční obřady a poslední rozloučení. Kaple postavena jako integrální součást civilního, obecního hřbitova. Veřejná stavba určená pro potřeby všech místních obyvatel. Kaple je účelná jednolodní stavbu bez výrazných zdobných prvků. Malý sanktusník. Interiér strohý.

Původně kaple u hradu Kotnov připomínaná r. 1388, obnovená r. 1470 a přestavěná na hřbitovní kostel sv. Filipa a Jakuba r. 1746. Nejstarší sakrální památka na území města Tábor, dnes v majetku města. Jednolodní stavba s trojboce uzavřeným kněžištěm.

Raně barokní kaple post. Šternberky (1667–75) snad za účasti D. Orsiho. K okrouhlé lodi zaklenuté kupolí s lucernou je na severu připojen půlkruhový závěr a dvě pětiboké sakristie. Rovné průčelí je zakončeno nástavcem s dvěma hranolovými věžičkami.

Původní rozhlednu Hýlačka nechal postavit r. 1920 Klub českých turistů Tábor. R. 1990 byla po opravě znovu otevřena veřejnosti, od r. 1995 kulturní památkou ČR. Dne 1.1.2012 rozhledna vyhořela. R. 2013 byl vybrán arch. návrh podoby nové rozhledny, která bude mít moderní lehkou ocelovou konstrukci.

Nádrž Jordán založena roku 1492 přehrazením Košínského (Tismenice, Tismenického) potoka. Rezervoár vody pro město Tábor. Voda byla prostřednictvím vodních mlýnů a dřevěného čerpadla přečerpávána do vodárenské věže a rozváděna do kašen.

Kamenná kašna datována rokem 1865. Stojí v horní části protáhlého náměstí. Čtyřboká žulová nádrž zhotovena z tesaných kvádrů. Fontánu tvoří čtyřboký dřík. Rozměry kašny 6 x 6 m, parapet 90 cm vysoký. V seznamu kulturních památek od r. 1963.

V roce 1883 vybudována železniční dráha Tábor-Horní Cerekev. V okolí Chýnova čtyři mosty podobající se antickým viaduktům. Jedním z nich viadukt v Kloužovicích. Má pět mostních oblouků. Jeden z nejhezčích viaduktů na trati do Tábora.

Most stojí západně od Dobronic u Chýnova. Nachází se na železniční trati Tábor–Pelhřimov-Horní Cerekev. Vybudován v roce 1883. Viadukt vytvořen podle vzoru antických viaduktů. Most u Dobronic u Chýnova je pětiobloukový. Přemosťuje údolní nivu s Chotovinským potokem.

Kamenný most o devíti mostních polokruhových obloucích postaven na konci 19. stol. Vybudovali ho italští dělníci. Vede přes údolí Močítka, přes Chýnovský potok. Je jedním z největších kamenných mostů v Čechách. Výška kolem 30 m. Materiál je žula spojovaná vápennou maltou. Technická památka.

Drobná návesní zděná kaplička s obdélníkovým půdorysem a tradiční sedlovou střechou, zakončenou zvoničkou se zvonem. Tím plnila v minulosti zásadní společenskou roli. Kaplička je typickým příkladem drobných, památkově nechráněných církevních staveb. Dominanta dává osadě typický venkovský ráz.