Turistické cíle v okolí obce Stádlec

Výklenková pozdně barokní kaple z 2. poloviny 18. století (datována 1757) se sochou sv. Jana Nepomuckého. Cenný doklad drobné lidové architektury. Památkově chráněná.

Lovecký zámek, který roku 1822 nechal postavit František Josef Bretfeld Chlumčanský, svobodný pán na Kronenburgu. Dnes je objekt nepřístupný, v zámku sídlí Domov pro osoby se zdravotním postižením.

Barokní zámek, zbořený v roce 2015, byl postaven za Michnů z Vacínova v první polovině 18. století na místě staršího renesančního zámku vybudovaného Petrem Vokem z Rožmberka. Ten za Šternberků zpustl, v druhé polovině 17. století prakticky zanikl, pak nově postaven barokně.

Stavba probíhala v letech 1925–28. Jeho zajímavostí je, že slouží jak silniční, tak i železniční dopravě. Zavedení železnice do města byl hlavní důvod ke stavbě mostu. Do té doby Křižíkova trať Tábor-Bechyně končila na levé straně Lužnice mimo město.

Zemědělská škola v Táboře založena r. 1866, v letech 1900-1919 dokonce se statutem školy vysoké. Budova školy v novorenesančním a secesním slohu vybudována v letech 1902-1904 podle projektu Čeňka Křičky. Průčelí zdobeno ornamenty a reliéfy významných osobností. Objekt restaurován r. 2009.

Hřbitov založen před r. 1714. Zachováno 200 barokních a klasicistních stél (některé se zajímavým dekorem) od doby založení hřbitova do roku 1938. Márnice v eklektickém stylu s náznaky prvků kubismu z r. 1928.

Židovský hřbitov založený za městskými hradbami před rokem 1636. Na ploše 1369 m2 dochováno 250 náhrobků z let 1687 – cca 1940.

Hřbitov z r. 1750, s cca 100 náhrobky, nejstarší z doby založení. V třetině 19. století hřbitov spadal pod židovskou náboženskou obec v Milevsku. Poslední pohřeb r. 1948. Rekonstruovaná otevřená čtvercová márnice.

Hřbitov z doby před rokem 1822, nejstarší náhrobky jsou z doby založení. Poslední pohřeb se zde konal kolem roku 1943. Uchováno cca 100 náhrobků, hřbitovní zeď i márnice se dochovaly v torzech.

Cenný hřbitov s náhrobky barokního typu, doložen v prvé čtvrtině 18. století. Nejstarší čitelný náhrobek z roku 1780. Hřbitov byl používán do roku 1938. Na ploše 2996 m2 se dochovalo cca 150 náhrobků.

Hřbitov založený jistebnickou židovskou náboženskou obcí někdy před rokem 1640. Na hřbitově se dochovala řada výjimečně cenných barokních náhrobků, nejstarší z nich je datován do roku 1692. V severozápadním rohu hřbitova se dochovala márnice s kamenným stolem, sloužícím k rituální očistě zemřelých.

Židovský hřbitov v Kolodějích nad Lužnicí založen v době kolem r. 1700. Je tu asi 270 náhrobků, přičemž nejstarší je datován do r. 1705. Poslední pohřeb se zde konal v r. 1943. Márnice na hřbitově zbořena stejně jako synagoga. Majetek Židovské obce v Praze.