Turistické cíle v okolí obce Měšice

nebo vyberte

Měšice

Jihočeský kraj,  Tábor  (TA)
Nalezeno celkem 141 záznamů, 7 / 12 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 kostel sv. Markéty
560.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Radenín
Gotický kostel s věží vysokou 31 m ze 14. stol. Renesančně přestavěn ve 2. polovině 16. stol. Barokní kaple sv. Barbory přistavěna r. 1732.
 kostel sv. Martina
450.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Mladá Vožice
Nejstarší vožický kostel, založen před rokem 1348. Od husitských válek do roku 1623 sloužil věřícím podobojí. V roce 1582 byl nově vystavěn. Roku 1794 byl stržen a vystavěn byl kostel nový, v barokním slohu. Do roku 1812 byl u kostela hřbitov.
 kostel sv. Michaela archanděla
590.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Jistebnice
V jádru románský kostel z počátku 13. století. Počátkem 14. století raně goticky přestavěn presbytář a v l. 1380-1385 kostel zásadně goticky přestavěn. Barokně upraven r. 1718 a ve druhé polovině 19. století prošel částečnou regotizací. Ve věži jsou dřevěné konstrukce z přelomu 14. a 15. století.
 kostel sv. Mikuláše
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Mladá Vožice
Raně barokní hřbitovní kostel z roku 1648 (či 1661), postaven místo zbořeného filiálního kostela, uváděného ve 14. století. U kostela bývala poustevna. Od roku 1985 obřadní síň.
 kostel sv. Petra a Pavla
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Hartvíkov
Kostel je zmiňován již v roce 1384, kdy byl vystavěn zřejmě jako kaple, nebo malý, raně gotický, nebo románský kostelík s jednoduchou věží. Roku 1886 byl však zbořen a na jeho místě postaven nový, pseudorománský kostel s věží na severní straně.
 kostel sv. Petra a Pavla
559.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Chotoviny
Původně gotický kostel postavený v Chotovinách kolem roku 1380 Rožmberky. Dochován především vítězný oblouk a sanktuář. Úpravy 1643, 1742 (postavena věž), 1781–86 za kardinála Migazziho (klenba).
 kostel sv. Prokopa
630.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihočeský kraj, Pohnání
Románský kostel poprvé připomínán r. 1360, podle dochovaných románských fragmentů (cca 1250) pravděpodobně podstatně starší. Barokně přestavěn r. 1714. Za kostelem barokní hřbitovní kaple. Jednolodní kostel s hranolovou věží v čele, pravoúhlým presbytářem a obdélnou sakristií.
 Kotnov
Hradiště
hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihočeský kraj, Tábor
Dnes vyhlídková věž a muzeum. Hrad založil r. 1270 Přemysl Otakar II. jako součást města Hradiště. Zničený Vítkovci ho Sezimové z Ústí nechali ve 14. století obnovit. V 15. století byl již jako Kotnov zapojen do hradeb nově vzniklého Tábora. Nárožní věž je nejstarší bateriovou věží u nás.
 Kozí hrádek
410.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, v návštěvních hodinách, Jihočeský kraj, Sezimovo Ústí
Zřícenina gotického hradu – symbolický památník mistra Jana Husa. Ten zde pobýval a kázal v letech 1412–1414 po nuceném odchodu z Prahy. Po požáru v r. 1438 hrad zpustl a sloužil jen jako zdroj stavebního materiálu.
 Libenice
645.0 m. n.m.
tvrz, přestavěno, není známo, Jihočeský kraj, Libenice
Tvrz v malé vesnici Libenice pochází z r. 1577. Postavena za vlády Jindřicha Vrchotického z Loutkova. Drobné pozůstatky renesanční stavby dochovány v objektu č. p. 6.
 Lichvicovský dům
Tábor
ostatní - palác, dům, zachovalý, není známo, Jihočeský kraj, Tábor (část)
Původně gotický dům čp. 5 zmiňován kolem roku 1440. Pojmenován podle významné táborské měšťanské rodiny Lichviců. Zásadně renesančně přestavěn po požáru roku 1532, v interiéru se dochovala gotická síň.
 Liderovice
472.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Liderovice
Tvrz postavená koncem 13. stol. Prvně zmiň. ve 14. stol., kdy byla majetkem vladyky Beneše. Sídlili zde význ. stoupenci husitství Jindřich a Petr Aksamit. V majetku Aksamitů do r. 1469, poté Sádlů z Vražného, od r. 1623 Kořenských z Terešova. V 2. pol. 18. stol. opravena. Dnes v soukr. vlastnictví.