Turistické cíle v okolí obce Smilovy Hory

nebo vyberte

Smilovy Hory

Jihočeský kraj,  Tábor  (TA)
Nalezeno celkem 160 záznamů, 11 / 14 stran, vyhledáno za 0.22 sec
 Ratibořské Hory
500.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Ratibořské Hory
Původně renesanční zámek, v první polovině 18. století za Schwarzenbergů přestavěn. Sloužil převážně administrativním a bytovým účelům, dnes penzion. Slohově prostá budova bez výraznějších ozdob.
 Ratměřice
495.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Ratměřice
Zámek byl postaven r. 1702 Janem Antonínem Kořenským z Terešova. V r. 1808 byl po požáru opraven a koncem 19. stol. byl rodinou Chotků přestavěn v pozdně klasicistním slohu a tuto podobu má dodnes. V zámku byl donedávna ústav pro postižené děti, vrácen v restituci.
 rodný dům prof. Augusta Sedláčka
450.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Mladá Vožice
V Mladé Vožici se nachází dům, v němž se roku 1843 narodil prof. August Sedláček, zakladatelská osobnost české kastelologie. Dům stojí na Žižkově náměstí a má č. p. 190. Ve výši patra je označen pamětní deskou.
 Růžkovy Lhotice
zámek - původní tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Středočeský kraj, Růžkovy Lhotice
Zámek v z druhé poloviny 18. století vzniklý na místě tvrze ze 14. století. Od roku 1835 zde několik let bydlí mladý Bedřich Smetana. V sedmdesátých letech zřízeno muzeum s expozicí Hudební tradice Podblanicka, která je zde dodnes.
 Schwarzenberský pivovar
technická památka, chátrající, nepřístupno, Jihočeský kraj, Chýnov
Pivovar v Chýnově byl založen v roce 1581 za Zdeňa Malovce z Chýnova. Posledními soukromými majiteli byl rod Schwarzenbergů, kteří jej vlastnili do II. světové války. Zrušen před koncem roku 1948 a přeměněn na sklad třeboňského piva.
 Šelmberk
490.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Jihočeský kraj, Běleč
Hrad založený pány ze Šelmberka před rokem 1318. V 15. století často měnil majitele a v polovině 16. století prodělal renesanční přestavbu. Křídlo nově postavené zámecké budovy přetnulo i hradní příkop. V 17. stol. se uvádí jako pustý.
 sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Kámen
Toskánský kamenný sloup s plastikou sv. Jana Nepomuckého z umělého kamene vznikl podle datace na soklu v roce 1703, tedy 18 let před světcovou kanonizací. Jan Nepomucký je zde znázorněn v obvyklé kompozici, s křížem v ruce a s pěticí hvězd, tvořící jeho svatozář. Roku 2001 byl sloup restaurován.
 socha Panny Marie
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Čechtice
Socha Panny Marie stojí v centru náměstí městečka Čechtice. Socha neznámého autora zde byla postavena na samém konci 19. století, v roce 1900.
 socha sv. Jana Nepomuckého
470.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Čechtice
Barokní socha světce od neznámého autora je z roku 1752. Postava světce je přibližně v životní velikosti a Jan Nepomucký je znázorněn v tradičním pojetí. Socha i hranolový podstavec jsou vytvořeny z tmavě červeného pískovce.
 socha sv. Jana Nepomuckého
570.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Zelená Ves
Kvalitní barokní kamenická práce z počátku 18. století (snad z roku 1706, tedy téměř čtvrt století před světcovým svatořečením), kterou nechali zhotovit majitelé zdejšího (dnes zaniklého) zámku, rodina Ubelli ze Siegburgu. Socha světce v podživotní velikosti je vytesána z červené nučické arkózy.
 socha sv. Václava
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Čechtice
Socha sv. Václava z červeného pískovce na náměstí v městečku Čechtice je umělecky propracovanou prací neznámého autora z poloviny 18. století. Socha stojí na soklu z roku 1902.
 socha sv. Václava
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Pacov
Pískovcová plastika od sochaře Zdenka Vondráčka z Hořic, z let 1904–1906. Stojí na podstavci zdobeném reliéfy svatých. Reliéf na přední straně podstavce znázorňuje sv. Václava jako dítě, s babičkou sv. Ludmilou. Pod nohama světce je nápisová deska se slovy “Nedej zahynout nám, ani budoucím”.