Turistické cíle v okolí obce Borotín

Terénní náznaky sídla, které pravděpodobně vzniklo na přelomu 13. a 14. století nedaleko Sepekova. Zánikla snad v období husitských válek.

Goticko-renesanční měšťanský dům čp. 22 v sousedství radnice, připomínán v roce 1536. Do dnešní podoby přestavěn po požáru pozdějším primasem Martinem Helmem z Vorlova. Název získal po majiteli z počátku 20. století.

Zámek byl postaven ze zdiva starší tvrze pravděpodobně na konci 17. stol. rodinou Talmberků. Později byl několikrát přestavován a koncem 18. stol. byla kolem vybudována barokní zahrada. Po r. 1945 byl v zámku umístěn domov důchodců, po restitučních sporech nabízen k prodeji.

Socha světce z doby kolem r. 1740 provedena v tradičním ikonografickém zobrazením v mírně podživotní velikosti, oděná do rozevlátého roucha. Světec oděn jako římský voják, levou rukou vylévá malé vědro s vodou, v pravé drží korouhev s křížem. Socha zapsána do seznamu památek r. 1963.

Socha je datována kolem r. 1740. Je v tradičním ikonografickém provedení. Pískovcová plastika světce zachyceného v pohybu a oděného do rozevlátého kanonického roucha. Socha je dílem místního sochaře. Tvoří výrazný urbanistický prvek městyse. Socha zapsána do seznamu památek r. 1963.

Socha stojí na náměstí od r. 1897. Světec v nadživotní velikosti. Socha v kontrapostu. Na hlavě má knížecí čapku. Svírá žerď zlaceného praporce. Oděný jako český kníže. Socha umístěna na hranolovém podstavci. Okolo na sloupcích kovový řetěz. Do seznamu památek zapsána r. 1987.

Sokolovna v Táboře, kombinující novorenesanční a secesní sloh, byla postavena v letech 1904-1906 podle projektu Ludvíka Čížka. Severní průčelí zdobí ve výši prvního patra malby. Zakladatele Sokola M. Tyrše a J. Fügnera připomínají na severní straně jejich portréty a na jižní busty.

Věž z 15. století, sloužila jako hláska, sklad soli, šatlava, radnice a do padesátých let 20. stol. i jako hasičská zbrojnice. Dnešní podoba je výsledkem úpravy z počátku 20. stol.

Plastika datována kolem r. 1740. Ústřední postavou je Bůh Otec, mezi jehož koleny klečí Ukřižovaný Kristus, mající na prsou holubici, Ducha svatého. Bůh Otec má na hlavě tiaru. Podpírá břevno kříže s ukřižovaným Synem. Kvalitní barokní plastika tvoří výrazný urbanistický prvek. V seznamu památek od r. 1963.

Sousoší na žulovém podstavci z roku 1877, na němž jsou umístněny starší pískovcové sochy sv. Rocha, sv. Šebastiána, sv. Barbory a sv. Rosalie z roku 1715 od M.J.J. Brokoffa. Ústřední socha Panny Marie od bratří Jiřičků je z roku 1877.

Pozůstatky tvrze, postavené pravděpodobně za panování Švamberků v třetí čtvrtině 16. stol. Později součást jezuitského dvora. Poslední stavební úpravy v pol. 19. stol. za hrabat Paarů. Dnes slouží k bydlení.

Tvrz připomínána r.1535. V 17.st.přestavěna na zámek, v l.1712-14 postavena zámecká kaple. Koncem 1. pol.18. stol. trojkřídlý zámek změněn na čtyřkřídlý s malým dvorem.