Turistické cíle v okolí obce Uzenice

Bývalý šternberský honosný dům ze 17. století na území městské památkové zóny. V interiéru dochován klenutý mázhaus se síněmi, pobytovými místnostmi a komorami. Exteriér ze 17. století s dochovanými sgrafitovými psaníčky, se znaky a festony. Dnes restaurace a penzion.

Původní cukrovar, založený baronem Františkem Hildprandtem roku 1812, byl roku 1885 změněn Ferdinandem Hildprandtem na lihovar. Před II. světovou válkou se zde vařilo i pivo. Po roce 1990 vrácen dědicům původního majitele, vyrábějí se zde ovocné destiláty.

Železná rozhledna (35 m, 587 m n. m.) byla postavena roku 2001 jako typizovaný telekomunikační stožár mobilního operátora T-Mobile s vyhlídkovou plošinou (25 m). Věž nebyla dlouho oficiálně přístupná (s možností zapůjčení klíče na OÚ v Záboří), od r. 2009 je volně přístupná veřejnosti.

Pivovar uzavírá na východě zámecký areál. Založen 1506, dnešní hlavní budova zámecké disposice z roku 1725. Úpravy na přelomu 19. a 20. století se nedotkly barokní podstaty stavby, dodnes se zde vaří pivo.

Renesanční tvrz z poč. 17. st., postavená Janem Horčicem z Prostého jako vdovské sídlo jeho manželky Kateřiny roz. Kokořovské. Tvrz sloužila do r. 1682, kdy se ves stala součástí panství Lnáře. Dochovány ozdobné štíty s pilastry, hlavicemi a čučky.

Jeden z nejznámějších českých viklanů, granodioritový balvan 1,5 m vysoký, s obvodem 11 m a váhou okolo 30 tun. R. 1893 byl ze svého lože shozen a do roku 1983, kdy jej skupina vedená Ing. Pavlem Pavlem usadil na původní místo, ležel shozený. V roce 1985 byl prohlášen za přírodní památku.

Radnice uprostřed náměstí vznikla snad krátce po roce 1556, kdy byly Bělčice povýšeny na městečko. Dnešní podoba je výsledkem opravy po požáru roku 1858, stavby nové vížky roku 1920 a nepříliš kvalitní opravy v 90. letech 20. století.

Barokní zámek, přestavený v r. 1714 ze starší tvrze. Ves uváděna jako majetek břevnovského kláštera v r. 1045. Za třicetileté války vypálena, opravena po r. 1650. Po II. sv. válce užívalo JZD. Dnes zpustlý a jeho využití není autorovi známo.

Zámek oválného tvaru, vymezený s největší pravděpodobností hradbami bývalého hradu z 13. stol. Hlavní zámeckou budovu nechal v 16. stol. postavit Zdeněk Lev z Rožmitálu. Z hradu zůstala zachována pouze hranolová věž.

Rybník Velká Kuš je rozlohou 52 ha druhým největším na Blatensku a pro svou polohu patří k nejkrásnějším. Stejnojmenná přírodní rezervace u jeho jihozápadního břehu chrání balvanité pastviny a mokřadní louky s vzácnými druhy flóry i fauny.

Šamonická tvrz zanikla po kapitulaci opozičních stavů a následných konfiskacích r. 1547 se stala statkem. Zde hospodařil na zdejším dvoře Ludvík Lorecký z Lkouše, který byl svými poddanými pro nelidský útisk i se svými nezletilými syny zavražděn.

Neogotická hrobka z poloviny 19. století slouží jako hrobka orlické větve rodu Schwarzenbergů. Jsou v ní pohřbeny význačné osobnosti rodu, mimo jiné zakladatel sekundogenitury Karel Filip, polní maršálek a vítěz nad Napoleonem v bitvě u Lipska. Zajímavý vstupní portál s vyřezávanými dveřmi.