Turistické cíle v okolí obce Újezdec

Hradiště neznámého původu je umístěno v relativně vysoké poloze na vrcholu brdského kopce Kokšín. Zachován jen nízký obvodový val. V oblasti nejsou žádné turisticky značené cesty. Vrchol Kokšína je dostupný jen lesními cestami. V severní stráni přírodní rezervace.

Velký žulový balvan, dominanta přírodní kamenné řady. Kolem se našly úlomky halštatské keramiky, nedaleko je skupina 10 nízkých halštatských mohyl.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie se štíhlou hranolovou věží přisazenou k vysoké protáhlé lodi je situován na jihozápadním okraji obce. Kostel pozdně románského až raně gotického původu byl barokně upraven a je známý zdobnými varhany z r. 1703.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie vystavěný v letech 1703–05 stavitelem A. Di Maggi na místě původního vyhořelé svatyně. Ve sklepení rozsáhlá kostnice. Obklopen hřbitovem, v jehož horním rohu nízká barokní zvonice z roku 1696. Jižně od kostela farní budova (1736).

Gotický kostel nahradil v letech 1414–1515 staršího předchůdce, jehož presbytář se stal sakristií. Bezvěžová stavba s dlouhým presbytářem a dvojlodím, doplněná jižní otevřenou předsíní a depositářem na severním boku. Se zvonicí, dříve hřbitovní kaplí Božího těla a děkanstvím tvoří kompaktní areál.

Kostel gotického původu prvně doložen r. 1352. Při částečné barokizaci koncem 17. stol. přistavěna věž a boční kaple. V průchozím podvěží proti vchodu obraz Nanebevzetí Panny Marie z r. 1780. Vnitřní zařízení převážně novorenesanční. Nyní filiální kostel farnosti Spálené Poříčí.

Původně románský kostel, z poloviny 13. století. Kolem roku 1300 byl přestavěn raně goticky. Jednolodní kostel je zakončen pětibokým presbytářem, ve kterém je křížová klenba z roku 1500. Loď byla barokně upravena v 18. století. Věž na severozápadní straně lodi byla zvýšená po roce 1836.

Původně gotický kostel pravděpodobně ze 14. století prošel barokní přestavbou roku 1722, obnoven 1933 a v 90. letech 20. století. Obklopuje ho funkční hřbitov. Vnitřní zařízení převážně z poloviny 18. století, zachována pozdně gotická Madona (kolem roku 1520).

Původně románský kostel ze 13. století, přestavěný goticky a v roce 1685 pak barokně. Nynější novogotická podoba z roku 1871. Jednolodní kostel s hranolovou věží, s navazujícím užším presbytářem a za ním malou sakristií. Sada čtyř zvonů ve věži je unikátní v širokém okolí. Konají se zde bohoslužby.

Původní gotický kostel v Chanovicích byl postaven v pol. 13. stol. Za husitských válek opuštěn, činnost obnovena koncem 15. stol. Chanovskými z Dlouhé vsi přestavěn r. 1688. Stavebně upraven r. 1717, kdy jej získal Ferdinand Jáchym Rumerskirch. R. 1781 poškozen požárem. Opraven v 19. a ve 20. stol.

Původem gotický kostel z 1. pol. 13. stol. Z té doby je dochována dvojice portálů. Barokně přestavěn v l. 1729-1731, v té době postavena věž. Na barokní varhany z pol. 18. stol. zde hrával český hudební skladatel J. J. Ryba, autor České mše vánoční. U kostela stojí barokní fara a kaplanka.

Poutní kostel Proměnění Páně z let 1763–1765 na vrchu Křesovec postavený podle plánů K. I. Dientzenhofera. Vybavení rozkradeno, vchody zazděny, památka pustne.