Turistické cíle v okolí obce Újezdec

nebo vyberte

Újezdec

Jihočeský kraj,  Strakonice  (ST)
Nalezeno celkem 134 záznamů, 6 / 12 stran, vyhledáno za 0.3 sec
 kostel sv. Michaela archanděla
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Dožice
Kostel stojící severozápadně od zámku na vrchu Kamýk, postavený nákladem Maurice Chanovského z Dlouhé Vsi v roce 1575. V roce 1906 – 1907 vyzdoben znaky maltézských velkopřevorů.
 kostel sv. Ondřeje
518.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Bezděkov
Kostel sv. Ondřeje, původně raně gotický ze 3. čtvrtiny 13. st., stavební úpravy ze 16. a 18. st. Jednolodní s pravoúhlým presbytářem, přístavkem a jižní předsíní, fasády zdobené sgrafity. Při vstupu na hřbitov pseudogotická zvonice z 19. st.
 kostel sv. Petra a Pavla
564.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Záboří
Původně jednolodní raně gotický kostel s románským jádrem a trojbokým presbytářem, založený nepomuckými cisterciáky v 1. pol. 13. st. V 17. st. přistavěny obě boční lodi a předsíň, barokní hřbitovní brána a zvonice z r. 1713.
 kostel sv. Petra a Pavla
530.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Bělčice
Původně románský kostel postavený kolem roku 1240, snad za účasti strakonické huti. Presbytář pochází z 1. poloviny 14. století, loď byla roku 1515 zaklenuta sklípkovou klenbou. Vnitřní zařízení pochází z doby kolem roku 1760. Obklopen funkčním hřbitovem.
 kostel sv. Rocha
476.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Březnice
Hřbitovní kostel z let 1643–49 postavený podle projektu Carla Luraga jako raně barokní centrála se třemi apsidami a štíhlou věží. Dosud slouží potřebám několikrát rozšiřovaného městského hřbitova, na kterém najdeme řadu pozoruhodných náhrobků.
 kostel sv. Václava
511.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Bubovice
Původně gotický kostel z II. čtvrti 14. století byl v letech 1626–29 důkladně pozdně renesančně obnoven Přibíkem Jeníškem z Újezda. Další opravy 1662 a 1721. V průběhu 19. století zbořena horní patra původní věže, nová věž postavena v rámci regotizace roku 1907. Kolem kostela hřbitov s kamennou zdí.
 kostel sv. Voršily
495.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Újezdec
Jednolodní románsko-gotický kostelík z l. 1240-50, s hranolovou věží se sdruženými okénky a hodnotným bohatě profilovaným portálem na vstupní (severní) straně. Na západním průčelí v patře zazděný vstup na panskou tribunu.
 Kožlí
tvrz, chátrající, nepřístupno, Jihočeský kraj, Předotice
Renesanční tvrz, vybudovaná pravděpodobně za Řepických ze Sudoměře. Tvrz střídala majitele, posledními šlechtickými majiteli byli Černínové. V hmotě dvora se dochovala obytná část tvrze s poměrně dobře zachovanými interiéry.
 Křikava
504.0 m. n.m.
Černívsko
hrad, zřícenina, volně přístupno, Jihočeský kraj, Uzenice
Hrádek ze 14. st na malé ostrožně z vých. chráněné příkopem, byl majetkem pánů z Dornštejna. Poté jej vlastnil do r. 1418 Jindřich Kolman z Křikavy. Koncem 15. st. byl již pustý. Dnes zbyly zříceniny hranolové věže a několik zdí.
 Lažany
506.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Jihočeský kraj, Lažany
Původně renesanční zámek z 2. poloviny 16. století, vybudovaný na místě bývalé gotické tvrze. V roce 1760 upraven a rozšířen o pozdně barokní severní křídlo. Zámecký park je obklopen rybníky v místě starých příkopů tvrze. Soukromý majetek. Nepřístupný. Památkově chráněný.
 Lnáře
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihočeský kraj, Lnáře
Renesanční zámek byl vystavěn v r. 1577 Volfem Novohradským z Kolovrat na místě starší tvrze. Stavba byla dokončena patrně až r. 1593. Později zámek často měnil majitele, a v r. 1999, tedy 333 let od jeho založení, byl poprvé zpřístupněn veřejnosti.
 mariánský sloup
441.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Blatná
Mariánský sloup v těžišti jižního blatenského náměstí byl postaven roku 1726. Návrh i sochařská výzdoba pocházejí od Johanna Franze Hoffmanna, investorem byl majitel Blatné Josef Serenyi. Na novodobé osmiboké podnoži stojí sokl na půdorysu kříže, z něhož vyrůstá válcový sloup s titulní plastikou.