Turistické cíle v okolí obce Radomyšl

nebo vyberte

Radomyšl

Jihočeský kraj,  Strakonice  (ST)
Nalezeno celkem 143 záznamů, 9 / 12 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 poustevna s kaplí sv. Rocha
490.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Radomyšl
Někdejší poustevna kongregace bratří sv. Ivana byla postavena jižně od svatojánského kostela. Zahrnuje v sobě i starší kapli sv. Rocha, zřízenou po roce 1560. Po zrušení řádu roku 1783 změněna na hájovnu, dnes soukromý rekreační objekt, vzorně udržovaný.
 přírodní památka Kadovský viklan
510.0 m. n.m.
příroda, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Kadov
Jeden z nejznámějších českých viklanů, granodioritový balvan 1,5 m vysoký, s obvodem 11 m a váhou okolo 30 tun. R. 1893 byl ze svého lože shozen a do roku 1983, kdy jej skupina vedená Ing. Pavlem Pavlem usadil na původní místo, ležel shozený. V roce 1985 byl prohlášen za přírodní památku.
 Putim
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Putim
Tvrz snad Vrábských z Drahenic či rodu Radkovců ze 14. století. Nejstarší jádro budovy rozšířeno v pozdní gotice. Další přístavby, včetně zachovaných kleneb, jsou z 16. století. Dnes slouží jako fara.
 radnice
455.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Radomyšl
Radnice vznikla po roce 1691 na místě tehdy zakoupeného soukromého domu. Klasicistní přestavba proběhla roku 1836 a znovu po požáru 1868, kdy vznikla vížka v ose hlavního průčelí. Ve II. polovině 20. století byla na tehdejší dobu poměrně citlivě upravena vnější fasáda. Dodnes sídlo úřadu městyse.
 Řepice
385.0 m. n.m.
tvrz, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Jihočeský kraj, Řepice
Zbytky tvrze pohlcené zástavbou a její dochované hospodářské zázemí (zahrada, bašty, got. špýchar, dvůr čp.1). Vznikla asi ve 14. st., poté rozšířena pány z Machovic a v 16. st. Dívčickými ze Sudoměře a Janem Hodějovským. Po r. 1620 postupně zpustla.
 rybník a přírodní rezervace Velká Kuš
481.0 m. n.m.
příroda, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Kadov
Rybník Velká Kuš je rozlohou 52 ha druhým největším na Blatensku a pro svou polohu patří k nejkrásnějším. Stejnojmenná přírodní rezervace u jeho jihozápadního břehu chrání balvanité pastviny a mokřadní louky s vzácnými druhy flóry i fauny.
 Šamonice
484.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Předotice
Šamonická tvrz zanikla po kapitulaci opozičních stavů a následných konfiskacích r. 1547 se stala statkem. Zde hospodařil na zdejším dvoře Ludvík Lorecký z Lkouše, který byl svými poddanými pro nelidský útisk i se svými nezletilými syny zavražděn.
 Sedlice
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Sedlice
V renesanční zámek byla v 16.stol. přestavěna nejspíše pozdně gotická tvrz. Někdy před r. 1623 prošel zámek druhou fází přestavby. Roku 1753 ji vyženil nejvyšší maršálek August kníže z Lobkovic. Lobkovicové vlastnili zámek až do 20. stol.
 silniční most č. 139-004
385.0 m. n.m.
most, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Stará Dobev
Kamenný dvouobloukový most přes Brložský potok v západní části obce na silnici Písek-Strakonice. Datován pravděpodobně do roku 1850. V severní zídce, v jejím středu, předstupující kamenný profilovaný sokl s litinový křížkem s korpusem a dvěma postavami; ve spodní části soklu v rámci datace 1850.
 Skočice
419.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Skočice
Patrová dvoukřídlá budova pozdně renesančního sídla – tvrze, tvořící nároží hospodářského dvora. Vznikla zřejmě za Radkovských v 80. let 16. st.; barokně upravena Švihovskými po požáru v r. 1672. Hodnotné klenby a výzdoba průjezdu, bosované portály.
 Škvořetice
496.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, není známo, Jihočeský kraj, Škvořetice
V zámek byla přestavěna starší tvrz, někdy mezi l. 1543-86 pravděpodobně J. Kalenicem mladším. Další majitel, K. Hildprandt dal zámek v l. 1921-22 přestavět v pseudorenesančním slohu podle plánů stavitele V. Volfa. Nyní je zde drážní učiliště.
 socha sv. Floriana
440.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Blatná
Socha z roku 1766 akcentuje příchod k blatenskému kostelnímu areálu od nedalekého zámku. Stojí pod jižní branou děkanství. Práce zřejmě lokálního mistra ve stylu opožděného dynamického baroka byla nedávno nahrazena kopií.