Turistické cíle v okolí obce Volenice

Menhir zvaný Sluneční kámen stojí na kraji lesa na úpatí vrchu Javorník. Menhir údajně sloužil k léčbě ženských nemocí.

Barokní socha světce stojí nedaleko severní brány do areálu zámku (původně stávala před sýpkou v dolní části prostoru před zámeckým parkem). Kolem poloviny 18. století. Světec je ztvárněn v tradičním ikonografickém pojetí. Originál sochy je umístěn ve vstupní chodbě hasičské zbrojnice čp. 235.

Barokní sochařské dílo z doby před polovinou 18. století. Nachází se v těsné blízkosti areálu zámku. Pískovcová socha světce v životní velikosti, klečící na oblaku, umístěná na podstavci čtyřbokého profilu, ve spodní části dříku křivkovitě vypouklém. Kolem sochy železné tyčové zábradlí s dvířky.

Socha světce stojící v trianglu křižovatky v obci. Podstavec barokní, datován do roku 1726. Drobná socha sv. Jana Nepomuckého novější.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého pochází pravděpodobně z druhé poloviny 18. století. Vyznačena je až na mapě stabilního katastru z roku 1837. Světec je znázorněn tradičně v kněžském rouchu, s biretem a kovovou svatozáří s pěti hvězdami. U nohou má sošku andílka. Památkově chráněna od roku 1958.

Barokní plastika z 18. století. Pískovcová socha světce oděného v kanovnické roucho. Osazená na hranolovém odstupňovaném podstavci se znakem. Výrazná dominanta náměstí.

Skleněná socha patrona vodáků stojící na kamenném mostě přes řeku Otavu. Jedná se o největší skleněnou plastiku tohoto světce na světě. Vytvořena sklářkou Vladimírou Tesařovou na podnět kytaristy Lubomíra Brabce. Postavena bez jakékoliv pomoci Evropské unie z příspěvků občanů a sponzorů.

Socha světce stojící na dvojitě odstupňovaném kamenném podstavci vedle kaple Nanebevzetí Panny Marie na návsi. Datovaná na kamenném podstavci do roku 1886.

Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1861 s replikou dobové závěsné lucerny a kamenná kašna z roku 1885 se nacházejí v severovýchodním koutě náměstí. Díla zřejmě místních sochařů (kameníků) vycházejí i přes časový odstup z osvědčených barokních vzorů.

Barokní zámek vzniklý přestavbou renesanční tvrze z konce 16. stol. za jejíhož stavitele je pokládán Petr Boubínský. Kilometr východně od obce se dochovalo ještě tvrziště, pozůstatek po nejstarším panském sídle.

Terénní pozůstatky středověké tvrze patřící v 16. stoletím Kraselovským z Kraselova, ve stejném století století zřejmě i zpustla. Nedaleko můžeme shlédnout také terénní proláklinu zvanou Soudná myť, kde se podle pověsti propadl zeman ze Strádala do země, když křivě přísahal.

Románsko-gotický hrad ze 13. století založený Bavory ze Strakonic. Část hradu darována řádu johanitských rytířů (r. 1243). Rozšířen pozdně goticky, upraven renesančně a barokně.