Turistické cíle v okolí obce Střelské Hoštice

Terénní náznaky tvrze ze 13. století s původním názvem Friedenburg. Při tvrzi vznikl dvůr a ves Frymburk. R. 1318 v držení Sezemy a Protivy z Frymburka. Po dobytí r. 1467 již nebyla obnovena. Dnes v bývalém areálu tvrze stojí kaplička z 19. století.

Mladší sídlo ve Frymburku, renesanční tvrz postavená v době, kdy už starší sídlo neexistovalo, v části pův. poplužního dvora staršího sídla Branišovskými po r. 1574. Vlastní tvrz je součástí renesančního hospodářského dvora, který je vyzdoben dodnes viditelnými sgrafity. V mapách označována Želenov.

Renesanční, barokně upravený zámek na místě gotického hradu Bavorů ze Strakonic, s hranolovou věží a renesančními arkádami ve dvoře. Při obléhání města v r. 1307 zde zemřel Rudolf Habsburský.

Telekomunikační věž o výšce 50 m s vyhlídkovou plošinou z roku 2005. Plošina se nachází ve 29 m a vede na ní 152 kovových schodů.

Soubor zděných staveb mlýna s doškovými střechami a jeho zázemí (mlýnice, sýpka, chlévy, kolna, stodola). Mlýn zřejmě vznikl již ve 14. století, prvně je písemně doložen v r. 1654. Bez modernizací 20. století jde o unikátní historickou památku.

Poprvé jsou Hoštice připomínány ve jménu Viléma z Hoštic, ve 13. století. Dominantou obce je Kostel Narození Panny Marie z roku 1593. Dále je zde zámek, postavený v 17. století, patrně na místě původního sídla. Zajímavý je židovský hřbitov ze 17. století, který se nachází za obcí.

Hrad založen pravděpodobně v 2. pol. 13. stol. Vítkovci jako opěrný bod, ale z důvodu jejich brzkého odprodeje strašínského zboží nebyl nikdy dokončen.

Modlitebna a fara Církve českobratrské evangelické ve Strakonicích byly jako jednotný celek postaveny r. 1936 v tradicionalistickém stylu s vlivy rondokubismu. Dnes ve faře mateřské centrum, modlitebnu sporadicky využívá téměř zaniklá církevní obec.

Pozdně gotická původně věžová tvrz prošla v 19. století přestavbou na obytnou budovu. Přitom byla rozšířena a získala dnešní fasádu.

Na sýpku upravená tvrz, postavená Řesanskými z Kadova ve 14. stol., přestavěná renesančně Záborskými z Brloha v 16. stol. Od r. 1677 využívána jen hospodářsky. V nádvorní části dvoukřídlé dvoupatrové stavby zbytky gotických portálků, dále štíty a arkýř.

Kopec nad Česticemi byl osazen dřevěnými kříži a kaplemi snad roku 1626. Zděné objekty vznikaly v 18. století, současnou podobu získalo poutní místo roku 1820. Hraběnka Dorotea Reyová ji financovala z vděčnosti za své uzdravení.

Kamenný kříž stojí na balvanu u břehu Závišínského potoka. Označuje místo utonutí dvou chlapců při povodni v dubnu 1829. Cenný doklad drobné lidové architektury. 1 m vysoký rovnoramenný kříž s kruhovým středem a rozšiřujícími se klínovými rameny. Od r. 1958 je na seznamu kulturních památek.