Turistické cíle v okolí obce Milejovice

Zděná obdélná výklenková kaple, členěná římsami. V průčelí segmentově zaklenutý otevřený výklenek; v něm nyní Panna Maria s Ježíškem. Na bocích vysoké prázdné obdélné výklenky. Kaple vrcholí trojúhelníkovým štítem se sedlovou taškovou stříškou, v jejímž vrcholu je vztyčen železný křížek.

Výklenková kaple z 1. pol. 19. století obdélného půdorysu, členěná lizénovými rámy. V průčelí polokruhová nika s mušlovým motivem, uzavřená ozdobnou kovanou mříží; v současnosti prázdná. Zakončená trojúhelníkovým štítem, zastřešeným částí jehlancové stříšky s vrcholovým kovovým křížem s paprsky.

Výklenková kaple, vložená do čela hřbitovní zdi u silnice nedaleko vstupní brány na hřbitov a do kostela sv. Brikcí. Datována do roku 1851. Ve výklenku socha sv. Jana Nepomuckého v podživotní velikosti na kamenné podestě s podstavcem. Výklenek uzavřen nízkou ozdobnou kovanou mříží.

Výklenková zděná hranolová kaple, ohraničená nízkou zídkou skoro na čtvercovém půdorysu, s kovovými vrátky. Polokruhová hluboká nika v průčelí (původně s dřevěnou sochou sv. Jana Nepomuckého) i boční mělké niky v současnosti prázdné. Stojí uprostřed obce a je datovaná do počátku 19. století.

Drobná výklenková kaplička, stojící na rozcestí. Datace a zasvěcení neznámé. Bez architektonických ozdob, pouze v průčelí trojúhelníkový štít se štukovým rámem a na třech stranách (kromě zadní strany) malé půlválcové niky; v jedné obrázek Panny Marie s Ježíškem. Krytá sedlovou taškovou stříškou.

Zbytky tvrze pohlcené mladší zástavbou; pův. gotická z 15. st., kdy zde sídlil rod z Prostého, r. 1612 za Hýzrlů z Chodů dle dochované kresby tvořena dvěma paláci, hradbami s baštou a hospodářskými budovami. Po připojení ke Lčovicím rozparcelováno.

Památkově chráněný ocelový silniční most přes Blanici z roku 1884. Na jeho místě bývala dřevěná lávka pro pěší, povozy a jezdci používali vedlejší brod. Mostní konstrukci dodala a sestavila firma Bondy z Prahy.

Zaniklá tvrz zemanů ze Želibořic blíže neznámé podoby, stojící původně někde v areálu dvora. Po r. 1680 úplně zbořena, dodnes se v jižním průčelí staré sýpky dochoval jen druhotně použitý pozdně gotický sedlový portál s reliéfy mužské a ženské hlavy.

Židovský hřbitov na jihozápadním okraji města byl založen po roce 1696. Po roce 1860 došlo k podstatnému rozšíření plochy, poslední pohřeb v 60. letech 20. století. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z počátku 18. století. Jediná nemovitá připomínka existence strakonické židovské obce.

Památkou na zaniklou židovskou obec v Oseku u Strakonic je malý hřbitov, ukrytý v lese mezi Osekem a Radomyšlí. Kamenná zeď ohraničuje areál o rozloze 413 metrů čtverečných, jemuž dominuje v severní části mohutná lípa. Na hřbitově jsou pochováni prarodiče Franze Kafky z otcovy strany.

Židovský hřbitov pravděpodobně z konce 17. století. Nejstarší čitelný náhrobek z roku 1688. Užíván do roku 1942, kdy byli místní Židé odvlečeni do koncentračních táborů. Dochován cenný soubor barokních, klasicistních a novodobých náhrobků. Márnice z 19. století na konci 20. století rekonstruována.

Hřbitov byl založen v roce 1839 nad obcí Pražák, velmi daleko od centra Vodňan. Dochovalo se na něm cca 150 náhrobků, nejstarší čitelný je z roku 1848. Poslední pohřby roku 1942. Toho roku zde židovská komunita zanikla, její členové byli deportováni do Terezína. Hřbitov je volně přístupný.