Turistické cíle v okolí obce Strakonice

Klášter založil Půta Švihovský na přelomu 15. a 16. století zřejmě na místě původního špitálu. Konvent zanikl 1599, obnoven jako minoritský 1621. Zredukován za josefínských reforem (1784), zanikl 1814. V letech 1853–1952 tu působily školské sestry, které provedly řadu úprav včetně stavby velké věže.

Původně románský kostel, z poloviny 13. století. Kolem roku 1300 byl přestavěn raně goticky. Jednolodní kostel je zakončen pětibokým presbytářem, ve kterém je křížová klenba z roku 1500. Loď byla barokně upravena v 18. století. Věž na severozápadní straně lodi byla zvýšená po roce 1836.

Raně barokní poutní kostel z let 1677-1678; sakristie z poloviny 18. století a krov jehlancovitého tvaru z poloviny 19. století. Osmiboká centrální stavba s menší obdélnou sakristií; kolem hřbitov s ohradní zdí se třemi branami a vestavěnou kaplí sv. Jana Nepomuckého. Cenný exteriér i interiér.

Raně barokní kostelík s rodinnou hrobkou nad Vojnicemi byl postaven roku 1687 Václavem Markvartem z Branišovic. Dodnes je majetkem vlastníků místního zámku, proto je velmi omezeně přístupný. Slohově jednotné vnitřní vybavení z konce 17. století.

Pozdně barokní poutní kostel z let 1770–74, postavený na místě starší, několikrát rozšířené kaple. Poutě směřovaly k mariánské soše, původně umístěné na strakonickém mostě, po povodni roku 1718 zachráněné bezděkovským poddaným Petrem Milicerem.

Zřizování předměstských hřbitovů se samostatnými kostely bylo reakcí na hospodářský růst českých měst v 16. století a růst povědomí o základních hygienických rizicích. Ve Volyni byl hřbitov zřízen po roce 1580, kdy začala i stavba kostela, dokončeného 1618. Současná podoba z let 1877 a 1939.

Původně románský kostel z počátku 13. století prošel během staletí mnoha přestavbami, které mu daly dnešní podobu. Z původního vzhledu se dochovala zejména sdružená zvonová okna horní části věže. Jižně od kostela stojí mohutná barokní fara.

Barokní poutní areál na vyvýšenině u silnice z Kraselova do Lhoty u sv. Anny vznikl na základě uctívání pozdně gotické sošky světice (1520) na přelomu 17. a 18. století. Malebná, vzhledem k minimální přístupnosti obtížně zdokumentovatelná stavba.

Kostel byl původně vystavěn jako vlastnická kaple ke tvrzi ve 14. století. Opraven a přestavěn v roce 1881 J. A. Schwarzenbergem. Zachovalé gotické prvky spolu s četnými architektonickými a stavebními doplňky. Kolem hřbitov a v jeho ohradní zdi výklenková kaple sv. Jana Nep. Památkově chráněno.

Původně raně gotický kostel ze druhé pol. 13. století, přestaven ve 14. stol. (portál v jižní zdi). Zásadně přestavěn Thomassiem Rossi v renesanci, za Petra Boubínského, pána na Střele kolem roku 1580. Barokně upraven v roce 1761. V roce 1847 byla zvýšena věž, fasáda byla upravena pseudorománsky.

Barokní kostel, postavený v letech 1747–52 stavitelem Antonínem Jermářem na místě starší svatyně, doložené poprvé roku 1352. Secesní vnitřní výmalba pořízena při opravě roku 1902. Kolem kostela hřbitov s mariánskou kaplí, márnicí a klasicistní hrobkou.

Na návrší jihovýchodně od Radomyšle stávala snad od středověku svatojánská kaple u zázračného pramene. Roku 1560 ji nahradil kostel, obklopený zřejmě ambitem a pěti kaplemi, později zde vznikla poustevna a hřbitov. Současný kostel z let 1733–36 tvoří dominantu širokého okolí.