Turistické cíle v okolí obce Strakonice

Kovová rozhledna (42 m, 664 m n. m.) na vrchu Kbíl byla postavena roku 2008 jako vysílač společnosti T-Mobile s vyhlídkovou plošinou. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 27 m je hezká vyhlídka na Šumavu nebo na město Strakonice (vzdálené cca 10 km) a jeho okolí.

Zámek byl postaven K. Paarem v 17. stol. Kolem byla vybudována okrasná zahrada a vinice. R. 1924 přešel pod správu státu, který jej využíval jako byty, sklad obilí a dílny. Od roku 2005 je v soukromém vlastnictvím.

Menší tvrz, postavená zřejmě koncem 14. století, později neužívaná a r. 1491 neobývaná a užívaná jako pivovar. Dochována gotická obytná věž, sklepy a hradba s baštou, dvě nižší budovy pocházejí až ze švamberské přestavby v 15. st.

Mohutná tvrz, postavená koncem 13. st. zřejmě pány z Kestřan jako součást písecké manské soustavy, později rozšířená a v 15. st. doplněná o čelní palác. Dochována řada unikátních detailů – křížová žebrová klenba, sklípková klenba kaple, portály.

Zbytky tvrze z 15. stol. dochované na malém ostrůvku v podmáčené louce zámeckého parku, romanticky upravené v 19. stol. do siluet zámeckého pána a paní.

Zámek z počátku 19. století, nyní v majetku obce. V zámeckém parku se nacházejí zbytky staré tvrze (viz samostatné heslo).

Klášter založil Půta Švihovský na přelomu 15. a 16. století zřejmě na místě původního špitálu. Konvent zanikl 1599, obnoven jako minoritský 1621. Zredukován za josefínských reforem (1784), zanikl 1814. V letech 1853–1952 tu působily školské sestry, které provedly řadu úprav včetně stavby velké věže.

Původně románský kostel, z poloviny 13. století. Kolem roku 1300 byl přestavěn raně goticky. Jednolodní kostel je zakončen pětibokým presbytářem, ve kterém je křížová klenba z roku 1500. Loď byla barokně upravena v 18. století. Věž na severozápadní straně lodi byla zvýšená po roce 1836.

Raně barokní kostelík s rodinnou hrobkou nad Vojnicemi byl postaven roku 1687 Václavem Markvartem z Branišovic. Dodnes je majetkem vlastníků místního zámku, proto je velmi omezeně přístupný. Slohově jednotné vnitřní vybavení z konce 17. století.

Raně barokní poutní kostel z let 1677-1678; sakristie z poloviny 18. století a krov jehlancovitého tvaru z poloviny 19. století. Osmiboká centrální stavba s menší obdélnou sakristií; kolem hřbitov s ohradní zdí se třemi branami a vestavěnou kaplí sv. Jana Nepomuckého. Cenný exteriér i interiér.

Pozdně barokní poutní kostel z let 1770–74, postavený na místě starší, několikrát rozšířené kaple. Poutě směřovaly k mariánské soše, původně umístěné na strakonickém mostě, po povodni roku 1718 zachráněné bezděkovským poddaným Petrem Milicerem.

Zřizování předměstských hřbitovů se samostatnými kostely bylo reakcí na hospodářský růst českých měst v 16. století a růst povědomí o základních hygienických rizicích. Ve Volyni byl hřbitov zřízen po roce 1580, kdy začala i stavba kostela, dokončeného 1618. Současná podoba z let 1877 a 1939.