Turistické cíle v okolí obce Strakonice

Bývalý šternberský honosný dům ze 17. století na území městské památkové zóny. V interiéru dochován klenutý mázhaus se síněmi, pobytovými místnostmi a komorami. Exteriér ze 17. století s dochovanými sgrafitovými psaníčky, se znaky a festony. Dnes restaurace a penzion.

Železná rozhledna (35 m, 587 m n. m.) byla postavena roku 2001 jako typizovaný telekomunikační stožár mobilního operátora T-Mobile s vyhlídkovou plošinou (25 m). Věž nebyla dlouho oficiálně přístupná (s možností zapůjčení klíče na OÚ v Záboří), od r. 2009 je volně přístupná veřejnosti.

Zbytky hrádku či tvrze nejasných osudů, zřejmě ze 14. st. Na pravoúhlé ostrožně zachovány příkopy a část vnějšího valu (na východě), v jádře terénní nerovnosti po budově či věži o rozměrech 5x7 m, zřejmě hlavní obytné i obranné stavbě sídla.

Podbranský mlýn (mlýn Pod Kocourem, Na Vlnách) vznikl v průběhu 15. století. V r. 1462 město Horažďovice věnovalo městiště, na kterém mlýn stojí, mlynáři Vaňkovi Plačkovi. Mlýn je zachycen na dřevorytu od J. Willenberga z r. 1602. V současnosti zde působí centrum environmentálního vzdělávání PROUD.

Podměstský mlýn, dnes zvaný Mrskoš, je poprvé uváděn r. 1373. Původně jej vlastnilo město, to jej nejprve pronajímalo různým nájemcům a posléze jej prodalo do soukromých rukou. Roku 1855 jej koupila rodina Mrskošů z Nového Knína. Té byl mlýn v r. 1991 vrácen v restituci a dnes jej opět provozuje.

Někdejší poustevna kongregace bratří sv. Ivana byla postavena jižně od svatojánského kostela. Zahrnuje v sobě i starší kapli sv. Rocha, zřízenou po roce 1560. Po zrušení řádu roku 1783 změněna na hájovnu, dnes soukromý rekreační objekt, vzorně udržovaný.

Součást městských hradeb z 2. pol. 13. století v Prácheňské ulici v jihovýchodní části města. Z původní věžové brány se zachovalo obvodové zdivo do výše patrové římsy sousední budovy; vjezd prolomen z vnitřní i vnější strany lomeným portálem s ostěním. Před touto bránou stávala ještě jedna; zaniklá.

Gotická věžová brána z druhé poloviny 13. století, později vícekrát přestavovaná. V 15. století opatřena barbakanem, zbořeným po roce 1837.

Bývalá tvrz Koců z Dobrše a později zámek Schwarzenberků. Hlavní budova rozlehlého areálu má čtyři osy, křížově klenuté arkády s hřebínky. Patro členěno pilířky; na nároží zbytky sgrafitového kvádrování. Zchátralý zámek dnes v soukromém vlastnictví.

Radnice vznikla po roce 1691 na místě tehdy zakoupeného soukromého domu. Klasicistní přestavba proběhla roku 1836 a znovu po požáru 1868, kdy vznikla vížka v ose hlavního průčelí. Ve II. polovině 20. století byla na tehdejší dobu poměrně citlivě upravena vnější fasáda. Dodnes sídlo úřadu městyse.

Radnice byla přestavěna zřejmě kolem roku 1560 ze staršího měšťanského domu. Upravována po požárech 1742 a 1884, současná podoba je výsledkem opravy z roku 1927 a důkladné památkové obnovy na počátku 21. století. Dnes sídlo městského kulturního střediska.

Zbytky tvrze pohlcené zástavbou a její dochované hospodářské zázemí (zahrada, bašty, got. špýchar, dvůr čp.1). Vznikla asi ve 14. st., poté rozšířena pány z Machovic a v 16. st. Dívčickými ze Sudoměře a Janem Hodějovským. Po r. 1620 postupně zpustla.