Turistické cíle v okolí obce Osek

Za Oseckých z Brloha vystavěna v 15.st. tvrz. Ještě r.1739 se uvádí kamenná tvrz. JUDr. Eduard rytíř Daubek a jeho vnuk do r.1911 přestavěli tvrz do dnešní pseudobarokní podoby. Generální oprava v pol. 50. let 20.st. na vzhledu zámku nic nezměnila.

Bývalý šternberský honosný dům ze 17. století na území městské památkové zóny. V interiéru dochován klenutý mázhaus se síněmi, pobytovými místnostmi a komorami. Exteriér ze 17. století s dochovanými sgrafitovými psaníčky, se znaky a festony. Dnes restaurace a penzion.

Původní cukrovar, založený baronem Františkem Hildprandtem roku 1812, byl roku 1885 změněn Ferdinandem Hildprandtem na lihovar. Před II. světovou válkou se zde vařilo i pivo. Po roce 1990 vrácen dědicům původního majitele, vyrábějí se zde ovocné destiláty.

Železná rozhledna (35 m, 587 m n. m.) byla postavena roku 2001 jako typizovaný telekomunikační stožár mobilního operátora T-Mobile s vyhlídkovou plošinou (25 m). Věž nebyla dlouho oficiálně přístupná (s možností zapůjčení klíče na OÚ v Záboří), od r. 2009 je volně přístupná veřejnosti.

Zbytky hrádku či tvrze nejasných osudů, zřejmě ze 14. st. Na pravoúhlé ostrožně zachovány příkopy a část vnějšího valu (na východě), v jádře terénní nerovnosti po budově či věži o rozměrech 5x7 m, zřejmě hlavní obytné i obranné stavbě sídla.

Původně gotický královský městský hrad, přestavěn na radnici a pivovar, v 18. stol. postavena barokní radnice a kasárna. Ostatní části kromě západního křídla zbořeny. Dnes jsou zde umístěny stálé expozice Prácheňského muzea, pořádají se zde sezónní výstavy, přednášky atp.

Renesanční tvrz z poč. 17. st., postavená Janem Horčicem z Prostého jako vdovské sídlo jeho manželky Kateřiny roz. Kokořovské. Tvrz sloužila do r. 1682, kdy se ves stala součástí panství Lnáře. Dochovány ozdobné štíty s pilastry, hlavicemi a čučky.

Někdejší poustevna kongregace bratří sv. Ivana byla postavena jižně od svatojánského kostela. Zahrnuje v sobě i starší kapli sv. Rocha, zřízenou po roce 1560. Po zrušení řádu roku 1783 změněna na hájovnu, dnes soukromý rekreační objekt, vzorně udržovaný.

Jeden z nejznámějších českých viklanů, granodioritový balvan 1,5 m vysoký, s obvodem 11 m a váhou okolo 30 tun. R. 1893 byl ze svého lože shozen a do roku 1983, kdy jej skupina vedená Ing. Pavlem Pavlem usadil na původní místo, ležel shozený. V roce 1985 byl prohlášen za přírodní památku.

Tvrz snad Vrábských z Drahenic či rodu Radkovců ze 14. století. Nejstarší jádro budovy rozšířeno v pozdní gotice. Další přístavby, včetně zachovaných kleneb, jsou z 16. století. Dnes slouží jako fara.

Radnice vznikla po roce 1691 na místě tehdy zakoupeného soukromého domu. Klasicistní přestavba proběhla roku 1836 a znovu po požáru 1868, kdy vznikla vížka v ose hlavního průčelí. Ve II. polovině 20. století byla na tehdejší dobu poměrně citlivě upravena vnější fasáda. Dodnes sídlo úřadu městyse.

Dvoupatrová budova barokní radnice stojí v severozápadním rohu Velkého náměstí. Byla postavena v letech 1740–65 V. Jermářem, A. Mullerem a F. Fannerem. Autorem sochařské výzdoby je L. Hubert.