Turistické cíle v okolí obce Libětice

Původně gotický kostelík z poloviny 13. století se připomíná poprvé k roku 1370. Dnešní stavba převážně z roku 1899, z původní se zachovala věž a západní část lodi. Obklopen hřbitovem se zajímavými hrobkami.

Původně pozdně románský kostel ve Volenicích prošel gotickou a renesanční přestavbou. Pozdně barokní západní věž a jižní předsíň jej dotvořily na přelomu 18. a 19. století. Roku 1909 byl zrekonstruován podle projektu Kamila Hilberta.

Farní kostel obce Lom z konce 13. stol., cca od r. 1580 jediný hřbitovní kostel Strakonic. v l. 1578–90 renesanční přestavba, současná barokní podoba z let 1720–30. Areál hřbitova doplňují kaple sv. Vojtěcha a Nejsv. Trojice a zeď s barokní branou.

Původně románský kostel z poloviny 13. století, obklopený hřbitovem. Jako farní doložen poprvé 1360. Barokní úprava koncem 17. století, vnitřní úpravy v polovině 18. věku. Z té doby i většina vnitřního zařízení. Při rozšiřování hřbitova zanikla severní část jeho původně eliptické ohradní zdi.

Původně gotický kostel v Kraselově se poprvé připomíná roku 1363. Prošel výraznou raně barokní přestavbou (1684–88), která mu dala netypický trojkřídlý půdorys. Obklopuje ho bývalý hřbitov s barokní výklenkovou kaplí.

Volyňský farní kostel vznikl koncem 13. století, snad jako dřevěné provizorium. Od třetiny 14. století postupně budován z kamene. Dnešní podoba je výsledkem úprav z 15.–19. století. Bývalý hřbitov je parkově upraven, děkanství západně od kostela je klasicistní, s renesančními a barokními prvky.

Farní kostel v Dobrši byl jako pozdně románský postaven kolem roku 1250. Prošel gotickou a renesanční přestavbou i pozdějšími úpravami. Část pozoruhodného areálu církevních i světských staveb v dnes malé vsi (viz hesla).

Pravděpodobně hraniční kámen jedné z králováckých rychet. Králováci byli osobně svobodní osadníci v okrajových územích šumavských hvozdů, kteří za strážení hranice Čech požívali až do roku 1848 proti běžným poddaným řady výsad.

Západně od kraselovské návsi se nachází dnes převážně barokní hospodářský dvůr, stojící snad v místech tvrze, písemně připomínané v pol. 14. stol. V jeho středu stojí obytné stavení, pocházejí zřejmě z 18. či 19. století.

Křížová cesta z jednotně řešených kapliček, postavených z místní žuly, spojuje oba radomyšlské kostely. Byla zřízena roku 1762, o dva roky později ji v extravilánu doplnila lipová alej. Cestu zasáhla stavba železniční trati roku 1899. Lipová alej byla zdařile rekonstruována v posledních letech.

Dvoupatrová budova zámku s raně barokním arkádovým průčelím obsahuje pův. gotickou tvrz vladyků z Čestic, přestavěnou renesančně Hodějovskými po r. 1600. Po r. 1660 doplněna raně barokní 10tibokou přístavbou kaple a parkem s grottou a pavilonem.

Hradiště patrně halštatského původu ze 6. stol. př. n. l., dobudované a rozšířené Slovany v 8. až 10. stol. n. l. Zaniklo zřejmě násilným způsobem na přelomu 9. a 10. stol. Zachované terénní stopy, zejména valy, leží mimo značené cesty.