Turistické cíle v okolí obce Libětice

Zbytky tvrze z 15. stol. dochované na malém ostrůvku v podmáčené louce zámeckého parku, romanticky upravené v 19. stol. do siluet zámeckého pána a paní.

Zámek z počátku 19. století, nyní v majetku obce. V zámeckém parku se nacházejí zbytky staré tvrze (viz samostatné heslo).

Klášter založil Půta Švihovský na přelomu 15. a 16. století zřejmě na místě původního špitálu. Konvent zanikl 1599, obnoven jako minoritský 1621. Zredukován za josefínských reforem (1784), zanikl 1814. V letech 1853–1952 tu působily školské sestry, které provedly řadu úprav včetně stavby velké věže.

Kříž s nástroji Kristova umučení a kohoutem jako symbolem Vzkříšení převezl do Úbislavi z Bavorska zdejší rolník a povozník František Štoural. Opravován 1960, 1988 a 2000.

Původně románský kostel prošel zřejmě několika gotickými přestavbami (kolem 1390, počátek 16. století), 1736 nevýrazná barokní úprava, 1800 zvýšena věž. Neobvyklý křížově uspořádaný presbytář, síňové trojlodí se sklípkovými klenbami. Vzhledem k poloze dominuje širokému okolí.

Raně barokní kostelík s rodinnou hrobkou nad Vojnicemi byl postaven roku 1687 Václavem Markvartem z Branišovic. Dodnes je majetkem vlastníků místního zámku, proto je velmi omezeně přístupný. Slohově jednotné vnitřní vybavení z konce 17. století.

Rozměrný empirový kostel na jižní straně náměstí byl postaven v letech 1842–49. Jednolodní stavba, orientovaná k západu, s hranolovou věží za závěrem. Výraz sebevědomí a materiálních možností stašských králováků a světáků, postavený v samém závěru existence jejich výlučného právního postavení.

Původně raně gotický kostel (portál v severní stěně lodi), rozšířený v renesanci a v baroku. Po polovině 19. století byla přistavěna věžička v průčelí a v nynější podobě vystavěna samostatně stojící zvonice.

Pozdně barokní kostel z roku 1781 sloužil původně jako farní pro králováckou obec Stachy. Po postavení nedalekého empírového kostela slouží jako hřbitovní. Opraven byl počátkem 70. let 20. století, dnes minimálně využíván.

Pozdně barokní poutní kostel z let 1770–74, postavený na místě starší, několikrát rozšířené kaple. Poutě směřovaly k mariánské soše, původně umístěné na strakonickém mostě, po povodni roku 1718 zachráněné bezděkovským poddaným Petrem Milicerem.

Zřizování předměstských hřbitovů se samostatnými kostely bylo reakcí na hospodářský růst českých měst v 16. století a růst povědomí o základních hygienických rizicích. Ve Volyni byl hřbitov zřízen po roce 1580, kdy začala i stavba kostela, dokončeného 1618. Současná podoba z let 1877 a 1939.

Původně románský kostel z počátku 13. století prošel během staletí mnoha přestavbami, které mu daly dnešní podobu. Z původního vzhledu se dochovala zejména sdružená zvonová okna horní části věže. Jižně od kostela stojí mohutná barokní fara.