Turistické cíle v okolí obce Klášterec

Kaple sv. Václava na vrchu Hůrce na okraji Malenic. Postavena r. 1929 a r. 1932 vysvěcena na náklady archiváře Františka Teplého. Pseudorománská kaple ve tvaru rotundy na kamenném soklu, s mohutným půlkruhově zakončeným vstupem a zastřešená kuželovou střechou s kruhovou zvoničkou uprostřed.

Kašny na vimperském náměstí jsou doloženy v 16. století. Dnešní kamenné bazény pocházejí z 18. století, sochy z 19. a 21. století.

Hrad vystavěný v letech 1356–1365 na příkaz Karla IV. Sloužil jako ochrana zemské hranice proti Bavorsku. Od roku 1617 se uvádí jako pustý, po třicetileté válce jeho zdi záměrně pobořeny.

Klášterecký viadukt stojí 2,5 km jihozápadně od Vimperka. Do provozu uveden r. 1900. V letech 2003 a 2004 proběhla rekonstrukce. Stavba z neomítnutých kamenných kvádrů překračuje potok v oblouku trati nedaleko soutoku Arnoštského potoka s Volyňkou. Tvoří ho čtyři oblouky.

Kamenná rozhledna z r. 1938 v nadm. výšce 1066 m.n.m. Otcem myšlenky byl spisovatel K. Klostermann. Za války sloužila jako protiletecká pozorovatelna. Po r. 2001 byla navýšena - vyhlídka 30 m nad zemí.

Kříž s nástroji Kristova umučení a kohoutem jako symbolem Vzkříšení převezl do Úbislavi z Bavorska zdejší rolník a povozník František Štoural. Opravován 1960, 1988 a 2000.

Farní kostel města Vimperka připomínán za pánů z Janovic roku 1365, část zřejmě starší. Přestavba počátkem 16. stol., úpravy v 18. a 19. stol. V sousedství velká zděná zvonice – městská věž.

Rozměrný empirový kostel na jižní straně náměstí byl postaven v letech 1842–49. Jednolodní stavba, orientovaná k západu, s hranolovou věží za závěrem. Výraz sebevědomí a materiálních možností stašských králováků a světáků, postavený v samém závěru existence jejich výlučného právního postavení.

Původně raně gotický kostel (portál v severní stěně lodi), rozšířený v renesanci a v baroku. Po polovině 19. století byla přistavěna věžička v průčelí a v nynější podobě vystavěna samostatně stojící zvonice.

Pozdně barokní kostel z roku 1781 sloužil původně jako farní pro králováckou obec Stachy. Po postavení nedalekého empírového kostela slouží jako hřbitovní. Opraven byl počátkem 70. let 20. století, dnes minimálně využíván.

Poutní místo vzniklo u pramene zázračné vody na jihu městečka na přelomu 17. a 18. století. Tehdy byla u cesty ke Zlatému potoku postavena malá barokní kaple. Vzhledem k trvalému růstu počtu poutníků byl nad ní v letech 1850–67 postaven kostel.

Zřizování předměstských hřbitovů se samostatnými kostely bylo reakcí na hospodářský růst českých měst v 16. století a růst povědomí o základních hygienických rizicích. Ve Volyni byl hřbitov zřízen po roce 1580, kdy začala i stavba kostela, dokončeného 1618. Současná podoba z let 1877 a 1939.