Turistické cíle v okolí obce Budilov

Obdélná barokní kaple sv. Antonína z Padovy z roku 1730. Postavit ji nechal prachatický měšťan Johann Karl Bylansky pro sochu světce z počátku 18. století, věnovanou kněžnou Marií Ernestinou z Eggenberku. Kaple je dnes v majetku města a je památkově chráněná.

Původně dřevěná kaple vznikla na tomto místě po roce 1702. Ve druhé polovině 18. století byla přestavěna Černíny z Chudenic na zděnou osmibokou poutní kapli. V roce 1903 přistavěna obdélníková loď. Oltář s obrazem Seslání Ducha Svatého pochází z 18. století. Křížová cesta ke kapli je z roku 1851.

Jednolodní románská kaple s hranolovou věží na západě, oltář barokní (kolem r. 1700). Stavba je zřejmě ze stejné doby jako kostel Zvěstování Panně Marii v obci – má s kostelem podobné stavební tvarosloví. Nad lodí zavěšen veliký zvon z r. 1561.

Barokní kaple u Dolní brány z roku 1772. Jedná se o drobnou obdélnou kapli s výrazně členěným štítem. Průčelí zdobí pilastry, štít je ozdoben plochou kartuší. Boční stěny jsou prolomeny oválnými okénky. Interiér je zaklenut křížovou klenbou. Kaple je památkově chráněna od roku 1958.

Drobná barokní čtvercová sakrální stavba ze druhé poloviny 18. století stávala vně hradeb před Horní branou. Zdobená je nárožními pilastry a štítem s volutami. Nad zaklenutým vstupem, chráněným mříží, je výklenek s obrazem. Kaple je památkově chráněná od roku 1958.

Kaple sv. Václava na vrchu Hůrce na okraji Malenic. Postavena r. 1929 a r. 1932 vysvěcena na náklady archiváře Františka Teplého. Pseudorománská kaple ve tvaru rotundy na kamenném soklu, s mohutným půlkruhově zakončeným vstupem a zastřešená kuželovou střechou s kruhovou zvoničkou uprostřed.

Návesní kaple sv. Václava v Hoslovicích pochází původně z 18. století, do současné podoby byla přestavěna r. 1934. Před ní je kříž a socha sv. Jana Nepomuckého. Areál je od r. 1958 památkově chráněn.

Součást areálu poutního kostela sv. Vojtěcha ve Lštění, který pohledově doplňuje. Založena nad pramenem léčivé vody zvaným Dobrá voda kolem poloviny 18. století. Zděná omítaná kaple na osmihranném půdorysu, s pravoúhlým vstupem na severu a krytá osmihrannou jehlancovou střechou s makovicí a křížem.

Kašny na vimperském náměstí jsou doloženy v 16. století. Dnešní kamenné bazény pocházejí z 18. století, sochy z 19. a 21. století.

Kovová rozhledna (42 m, 664 m n. m.) na vrchu Kbíl byla postavena roku 2008 jako vysílač společnosti T-Mobile s vyhlídkovou plošinou. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 27 m je hezká vyhlídka na Šumavu nebo na město Strakonice (vzdálené cca 10 km) a jeho okolí.

Klášterecký viadukt stojí 2,5 km jihozápadně od Vimperka. Do provozu uveden r. 1900. V letech 2003 a 2004 proběhla rekonstrukce. Stavba z neomítnutých kamenných kvádrů překračuje potok v oblouku trati nedaleko soutoku Arnoštského potoka s Volyňkou. Tvoří ho čtyři oblouky.

Kamenná rozhledna z r. 1938 v nadm. výšce 1066 m.n.m. Otcem myšlenky byl spisovatel K. Klostermann. Za války sloužila jako protiletecká pozorovatelna. Po r. 2001 byla navýšena - vyhlídka 30 m nad zemí.