Turistické cíle v okolí obce Budilov

Bývalá tvrz Koců z Dobrše a později zámek Schwarzenberků. Hlavní budova rozlehlého areálu má čtyři osy, křížově klenuté arkády s hřebínky. Patro členěno pilířky; na nároží zbytky sgrafitového kvádrování. Zchátralý zámek dnes v soukromém vlastnictví.

Hradiště v druidských dobách plnilo psychotronickou funkci k očistě krajiny. 0,3 km východně od obce, v lesíku na ostrohu "Na Hájích". Osada je prvně písemně doložena kolem r. 1400.

Původním sídlem vimperské radnice byl pozdější městský pivovar. Roku 1727 koupila obec dům dnešního popisného čísla 8, který nechala přestavět na novou radnici. Na počátku 20. století městská správa přesídlila do budovy v jihovýchodním rohu náměstí.

Radnice byla přestavěna zřejmě kolem roku 1560 ze staršího měšťanského domu. Upravována po požárech 1742 a 1884, současná podoba je výsledkem opravy z roku 1927 a důkladné památkové obnovy na počátku 21. století. Dnes sídlo městského kulturního střediska.

Zevně barokní obdélný patrový dům s mansardovou střechou v severní části stašské návsi (náměstí) sloužil postupně jako královácká rychta, fara a sídlo obecní samosprávy. Pochází nejméně z 18. století, renesanční portál s erby v nadpraží neznámého původu.

Schmiedův pivovar byl založen v roce 1856 a v provozu byl do roku 1935, Jeho majitelé byli postupně Jan Schmied, Heřman Schmied a Ludmila Schmiedová. Jeho maximální roční produkce byla 4 000 hl. Dnes (2014) je areál v dezolátním stavu a dále chátrá.

Betonový obloukový most přes Teplou Vltavu postavila v Horní Vltavici r. 1926 firma Pittel a Brausewetter Betonbau Praq náhradou za již nevyhovující dřevěnou stavbu z pol. 18. stol. Do stavby nového mostu byla zakomponována i původní barokní kaple svatého Jana Nepomuckého.

První zmínka o vsi je z r. 1263, kdy patří k vimperskému panství. V r. 1494 získává Bohumilice Zdeněk Malovec z Chýnova. Po něm kolem r. 1549 dědí panství Jan Malovec z Chýnova a staví zde ren. tvrz. V r. 1818 zámek přestaven a v r. 1890 přistavili Lumbové západní křídlo. Dnes je používán k bydlení.

Křemencový val dlouhý cca 3,8 km, táhnoucí se od Prachatic severovýchodně. Dosahuje výšky až 15 metrů a byl v historii několikrát využit při obléhání města. V r. 1905 byl pojmenován Schillerova skála, po r. 1918 byl označován jako Žižkova skalka, která byla r. 1989 vyhlášena přírodní památkou.

Menhir zvaný Sluneční kámen stojí na kraji lesa na úpatí vrchu Javorník. Menhir údajně sloužil k léčbě ženských nemocí.

Věžovitá tvrz ze 14. století upravená po třicetileté válce, nejpozději v 1. polovině 18. století na sýpku.

Socha ve východním cípu trojúhelníkového náměstí pochází z roku 1794. Zobrazuje světce v typickém postoji. Obklopuje ji nízká čtvercová balustráda s rokokovými vázami na nárožních pilířích. Sokl sochy vykazuje rysy nastupujícího klasicismu. Nedávno byla obnovena v rámci celkové opravy náměstí.