Turistické cíle v okolí obce Budilov

Pozdně gotický kostel byl založen v 1. pol. 14. stol., přestavěn koncem 14. stol. a v obd. 1410-1513 (přestavba přerušena husit. válkami). Nynější podobu získal v 19. stol. R. 1992 v pravé lodi kostela zřízena kaple sv. Jana Nepomuka Neumanna, prachatického rodáka.

Původní kostel z poč. 14. století, přestavován v letech 1708-1709 a v r. 1885. Jednolodní orientovaný kostel s obdélnou lodí a presbytářem, se sakristií s oratoří a hranolovou věží v západním průčelí. Pozůstatky nástěnných maleb z 1. pol. 14. století. Na malém hřbitově hroby významných osobností.

Novogotický kostel nahradil v letech 1888–90 ve Vacově starší svatyni z konce 16. století. Z původní stavby se zachovaly náhrobní kameny a dva zvony Brikcího z Cimperka. Východně pod kostelem stojí kaple sv. Jana Nepomuckého z 18. století.

Původně gotický kostelík z poloviny 13. století se připomíná poprvé k roku 1370. Dnešní stavba převážně z roku 1899, z původní se zachovala věž a západní část lodi. Obklopen hřbitovem se zajímavými hrobkami.

Původně románský kostel z poloviny 13. století, obklopený hřbitovem. Jako farní doložen poprvé 1360. Barokní úprava koncem 17. století, vnitřní úpravy v polovině 18. věku. Z té doby i většina vnitřního zařízení. Při rozšiřování hřbitova zanikla severní část jeho původně eliptické ohradní zdi.

Poutní barokní kostel v dominantní poloze. Barokní novostavba z l. 1739 - 41 podle arch. A. E. Martinelliho. Jednolodní orientovaný s užším presbytářem a s věží v západním průčelí. Z pův. raně gotického kostela z pol. 13. stol. ponechán presbytář, sloužící nyní jako sakristie. Ohradní zeď s branami.

Kostel v Horní Vltavici byl postaven 1724–27 na místě starší kaple. Rozšířen byl roku 1859. Část mobiliáře sem dodala lenorská sklárna, jejíž majitelé jsou pohřbeni v hrobce jižně od kostela.

Volyňský farní kostel vznikl koncem 13. století, snad jako dřevěné provizorium. Od třetiny 14. století postupně budován z kamene. Dnešní podoba je výsledkem úprav z 15.–19. století. Bývalý hřbitov je parkově upraven, děkanství západně od kostela je klasicistní, s renesančními a barokními prvky.

Na místě románského kostelíka, jehož pozůstatky objevil archeologický průzkum (první písemná zmínka 1359), byl v letech 1659–69 postaven raně barokní kostel. Roku 1735 byly po obou stranách lodi přistavěny velké kaple. Vnitřní zařízení ze 60.–70. let 18. století.

Farní kostel v Dobrši byl jako pozdně románský postaven kolem roku 1250. Prošel gotickou a renesanční přestavbou i pozdějšími úpravami. Část pozoruhodného areálu církevních i světských staveb v dnes malé vsi (viz hesla).

Pravděpodobně hraniční kámen jedné z králováckých rychet. Králováci byli osobně svobodní osadníci v okrajových územích šumavských hvozdů, kteří za strážení hranice Čech požívali až do roku 1848 proti běžným poddaným řady výsad.

Dvoupatrová budova zámku s raně barokním arkádovým průčelím obsahuje pův. gotickou tvrz vladyků z Čestic, přestavěnou renesančně Hodějovskými po r. 1600. Po r. 1660 doplněna raně barokní 10tibokou přístavbou kaple a parkem s grottou a pavilonem.