Turistické cíle v okolí obce Dub

Původně budova Buquoyského zámečku z počátku 18. století. Jedná se o typickou barokní budovu s velkým štítem umístěným nezvykle nad delší průčelí. Objekt později sloužil jako fara, v současnosti se zde nachází klášter řádu Šedých sester. Zámek není přístupný veřejnosti.

Zaniklá tvrz beze stop u kostela sv. Vojtěcha. Pravděpodobně z 1. pol. 14. století - první vladykové se uvádí k r. 1354. Podoba a umístění neznámé - patrně na plochém hřebeni u kostela, kde stojí kaple Nanebevzetí Panny Marie. Zanikla buď v období husitských válek či na konci pozdního středověku.

Mariánský sloup se sochami svatých Floriana, Barbory, Josefa a Jana Nepomuckého byl ve středu náměstí ve Volyni vztyčen roku 1760. Jednoduché provedení napovídá o účasti místních umělců i pozdní době vzniku sloupu.

Zvláštní stavba, která kombinuje rozhlednu a kapli sv. Václava, pochází z let 1935-1936. Volně přístupná rozhledna, která je vysoká jen 12 m, poskytuje kvůli vzrostlým stromům jen omezený výhled. K rozhledně s kaplí vede řada značených cest a křížová cesta.

Dům na jihozápadním nároží náměstí při ústí do Krumlovské ulice pochází pravděpodobně ze 17. stol., fasáda ze začátku 19. stol. Patrový objekt obdélného půdorysu s barokizující fasádou, volutovým štítem a sedlovou střechou. Průčelí členěno pilastry, okna mají štukové šambrány s nadokenními římsami.

Původně dvojitý prstenec hradeb.Komplex goticko renesanční Dolní brány ze přelomu 15.a 16.st. Fortifikaci Dolní brány zvyšuje druhý hradební pás z poč.16. st. Hradby zpevněny dělovými baštami.

Vodňany byly založeny za vlády Přemysla Otakara II. Město bylo zřejmě opevněno od počátku, zachovalé části hradeb však pocházejí až z doby po povýšení na královské město kolem roku 1400. Okruh se dvěma až třemi pásy hradeb se zachoval i s řadou hranolových bašt, zanikly všechny čtyři brány.

Pozdně gotické sídlo Vrábských z 2. pol. 15. st., se strmými renesančními štíty a zbytky sgrafit z doby po r. 1580, kol. r. 1600 doplněné o mladší dvoutraktovou budovou, dnes neudržované.

Terénní pozůstatky got. sídla (tvrze či hrádku), založeného na konci 13. st. – později kolébka vladyckého rodu Mladějovských z Mladějovic, jimž patřilo až do r. 1457. Dobyto a zničeno za Tluksů z Vrábí v poděbradských válkách r. 1467.

Zřícenina hradu. Vybudován v 2. pol. 13. stol. písecko-zvíkovskou stavební hutí pro Přemysla Otakara II. Poprvé zmiň. r. 1273, když zde král vydal listinu. Měl být stavbou reprezentačně prestižního charakteru. Po smrti krále r. 1278 ponechán osudu.

Přírodní památka - geologická lokalita vyskytujících se turmalínových shluků v pegmatitovém tělese pronikajícím křemenným syenitem. Nachází se za zdí u zadního traktu stavení čp. 28 ve vsi u silnice nedaleko kostela sv. Havla. Volně přístupná památka.

Kaple stojí na exponovaném místě na návsi. Kdy byla postavena nezjištěno (1893?). Zděná omítaná stavba na obdélném půdoryse, zakončená trojbokým závěrem; v průčelí vystupuje z půdorysu dvoupatrová hranolová věž s jehlancovou střechou, loď kaple je krytá sedlovou střechou, v závěru trojbokou valbou.