Turistické cíle v okolí obce Dub

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého na zděném architektonizovaném soklu datovaná do doby kolem roku 1740. Nachází se v nice tarasu školní zahradní zdi mezi dvěma lipami, nedaleko kostela sv. Martina. Památkově chráněná.

Socha sv. Vojtěcha na náměstí nedaleko bývalé radnice pochází z roku 1802. Na třístupňové podestě a podstavci stojí světec v klasickém ikonografickém pojetí, s plnovousem, žehnající, s mitrou na hlavě a oděný v biskupský oděv, v levé ruce drží knihu řádových pravidel a přidržuje biskupskou berlu.

Sousoší svatého Jana Nepomuckého se třemi anděly, nesoucími symboly zpovědního tajemství (zrcadla) a víry (krucifix) bylo na netolickém náměstí vysvěceno roku 1738. Chronogram udává datum 1746 (snad rozšíření či oprava). Dílo neznámého sochaře z okolí.

Renesanční Stará radnice s unikátními malbami fasády průčelí od Jana Březnického. Vystavěna v l. 1570–71. Po požáru v r. 1843 stavba opravena a v r. 1872 rozšířena. V l. 1909–10 a r. 1976 obnovena cenná malba fasády. Sídlo MěÚ Prachatice.

Napodobeninu malého hrádku zvaného Švecburg na návrší u Kváskovic vybudoval místní nadšenec Jan Švec s několika přáteli v roce 2007. Od stavby se otevírá krásný výhled do okolí.

Synagoga byla postavena zřejmě na místě staršího objektu koncem 50. let 19. století. Do roku 1868 byl areál doplněn o budovu školy. Původnímu účelu sloužil do počátku II. světové války. Od roku 1958 zde sídlí vodňanské městské museum.

Klasicistní synagoga byla postavena v roce 1828 jako náhrada za starší synagogu. Bohoslužby se zde pravidelně konaly jen do roku 1895, poté občas až do z 1. světové války. Později byla budova upravena na dílnu. Po roce 1991 je budova postupně restaurována, plánuje se využití pro kulturní účely.

Pozůstatky gotické tvrze založené pravděpodobně ve 14. století, kdy se po vsi píše Lipolt z Tourového. Tvrz pozbyla svou sídlení funkci nejspíše po prodeji části vsi Janem Želízkem z Tourova pánům z Rožmberka kolem poloviny 16. století. Dnes se ruiny tvrze nacházejí na soukromém pozemku.

Areál venkovské usedlosti je situován na severozápadním rohu návsi. Obytné stavení jednopatrové s drobnou štukovou výzdobou. Datováno do roku 1866. Cenná ukázka usedlosti typu vierkantu. Součást vesnické památkové rezervace.

Jediná venkovská usedlost při silnici, tvořící severní stranu návsi. Přízemní uzavřená, na jehož obytné stavení navazuje nadstavěný stlačeně klenutý průjezd. S jednoduchou štukovou výzdobou. Z třetí čtvrtiny 19. století. Cenná ukázka usedlosti typu vierantu. Součást vesnické památkové rezervace.

Terénní pozůstatky tvrze a jejího "předhradí". První zmínka o vsi je z r. 1283. Už v r. 1298 se uvádí Bruno z Vítějovic. V r. 1312 se uvádějí bří Vernéř, Racek a Přibík z Vítějovic. Další majitel Bavor II. ze Strakonic. V r. 1334 je dědí Petr z Rožmberka a připojuje k Helfenburku až do r. 1593.

Zřícenina hradu. Zakladatelem byl pravděpodobně Přemysl Otakar II., stavba nedokončena. V majetku koruny do r. 1283, poté se stává majitelem Jan z Michalovic, počátkem 14. stol. páni z Újezda, po r. 1317 Bavor II. ze Strakonic, r. 1344 Rožmberkové. Pobořen (prevence proti zneužití).