Turistické cíle v okolí obce Lipovice

Kaple stojí na exponovaném místě na návsi. Kdy byla postavena nezjištěno (1893?). Zděná omítaná stavba na obdélném půdoryse, zakončená trojbokým závěrem; v průčelí vystupuje z půdorysu dvoupatrová hranolová věž s jehlancovou střechou, loď kaple je krytá sedlovou střechou, v závěru trojbokou valbou.

Návesní kaple z roku 1861. Zděná omítaná stavba na obdélném půdorysu, s trojúhelným štítem a krytá sedlovou taškovou střechou. Na hřebeni střechy v průčelí čtyřhranná zvonice s jehlancovou stříškou. Není kulturní památkou, ale je uvedena v památkovém katalogu NPÚ.

Návesní kaple ve stylu selského baroka z roku 1821. Zděná omítaná na čtvercovém půdorysu, s volutovým štítem s letopočtem, krytá taškovou sedlovou střechou, v závěru s polovalbou; na hřebeni střechy ve střední části vztyčena otevřená polygonální zvonička s cibulovou stříškou s makovicí a křížem.

Kaple s novogotickými prvky stojí na rozcestí na západním okraji návsi. Datována do roku 1860. Zděná omítaná stavba na obdélném půdoryse; v hlavním průčelí vstupní portál lemovaný pilastry a ve středu trojúhelníkového štítu na hřebeni střechy hranolová zvonička. Po levé straně vstupu kamenný kříž.

Na zámek přestavěná budova renesanční tvrze, postavené Chřepickými z Modlíškovic před r. 1615, r. 1696 připojená Dlouhoveskými ke Kraselovu, v 18. st. barokně rozšířena a přestavěna. Dnes chátrající rozměrná budova s přístavkem kaple z r. 1727.

Hrádek Netolice před koncem 13. stol. postavil asi klášter Zlatá Koruna, jako správní centrum. R. 1420 ho drží Oldřich II. z Rožmberka, 1469 - 77 se hradu zmocňuje Jindřich Roubík z Hlavatec, pak asi zaniká. R. 1619 byly jeho zbytky rozbořeny.

Městská památková zona Netolice, vyhlášená roku 1990, chrání území někdejšího hrazeného města a předměstskou zástavbu v údolí Netolického potoka. Kromě solitérů zahrnuje řadu maloměstských domů s gotickými a renesančními jádry i vzácně dochovanou předměstskou, částečně dřevěnou zástavbu.

Gotická tvrz z poč. 15. stol. (doch. sklepy) byla renesančně přestavěna (stopy sgrafit) a v l. 1670–75 rozšířena na trojkřídlý barokní zámek. V zám. kapli sv. Máří Magdalény r. 1866 ukryty ostatky sv. Ludmily, odvezené z Prahy v době pruské okupace.

Stavba z roku 1869 (arch. J. Niklas) v místě starší radnice, která od pol. 18. stol. sloužila jako kasárna. Do roku 1949 byla i sídlem okresního soudu. Mohutná budova s novorománskou fasádou dominuje náměstí, zaujímá celý blok až k farnímu kostelu. Ze starších etap se zachovaly zvlášť valené sklepy.

Památník Mistra Jana Husa sídlí v domě, jehož jádro je renesanční, nejspíše postavené okolo r. 1616, na místě rodného domu Jana Husa. Na domku Husův reliéf od sochaře B. Schnircha, odhalený roku 1869, při oslavách 500. výročí narození Jana Husa.

Památník věnovaný českému mysliteli 15. století zřídila obec Chelčice v někdejší sýpce proti vchodu do kostelního areálu roku 2010. Původní objekt zřejmě z 18. století byl přitom důkladně obnoven a vybaven pozoruhodně architektonicky ztvárněnou exposicí.

Sídlo správy bavorovského panství bylo postaveno snad koncem rožmberské vlády (před rokem 1593) jako účelový objekt kolem dvora. Hlavní budova, obrácená do náměstí, získala svou podobu za Eggenbergů. Po roce 2007 areál důkladně obnoven, slouží kulturním potřebám města.