Turistické cíle v okolí obce Lipovice

Zděná omítaná hranolová výklenková kaple naproti vjezdu do tvrze. Kdy byla postavena, nezjištěno. V průčelí v obdélném půlkruhově zakončeném výklenku (nice) s vpadlým polem freska Panny Marie s Ježíškem a nápisem: Ó Mária pomocnice křesťanů oroduj za nás. Krytá nízkou stanovou stříškou s prejzy.

Typ oboustranné výklenkové kaple na obdélném půdorysu, kryté nízkou valbovou střechou, z jejíhož vrcholu vyrůstá poměrně vysoká osmihranná otevřená lucerna s cibulovou bání s makovicí a křížem. Postavená na konci 18. století; upravena a opatřena lucernovou zvonicí na konci 19. století.

Výklenková kaple ve svahu na severním okraji obce pravděpodobně z 1. poloviny 19. století. Zděná omítaná s polokruhovou nikou se sochou sv. Jana Nepomuckého a s trojúhelným štítkem v čelním průčelí. Památkově chráněná.

Výklenková kaple s lidovými barokními prvky datovaná do 19. století v západní části obce u silnice nedaleko starého zámku. Obdélného půdorysu s polokruhovým výklenkem, uzavřeným mříží; završena půlkruhovým štítkem. Krytá sedlovou střechou s dvojitě kladenými taškami bobrovkami. Památkově chráněná.

Výklenková kaple zasvěcená sv. Janu Nepomuckému, datace nezjištěna. Na obdélném půdorysu, s mohutným výklenkem v průčelí, uzavřeným železnou ozdobnou mříží; s keramickou soškou světce. Krytá sedlovou taškovou střechou, atypicky směřující do průčelních stěn, s trojúhelnými štítky na bočních stěnách.

Obdélná kaple ve svahu na rozcestí. V průčelí půlkruhový portál, uzavřený ozdobnou kovanou mříží. Ve výklenku je na čele menza a nad ní na zdi malovaný obraz světce. Nad výklenkem volutový štít, ve vrcholu s datací ve štuku A 18ZS-LP 1825. Krytá sedlovou taškovou, v závěru polovalbovou střechou.

Zbytky tvrze pohlcené mladší zástavbou; pův. gotická z 15. st., kdy zde sídlil rod z Prostého, r. 1612 za Hýzrlů z Chodů dle dochované kresby tvořena dvěma paláci, hradbami s baštou a hospodářskými budovami. Po připojení ke Lčovicím rozparcelováno.

Zaniklá tvrz zemanů ze Želibořic blíže neznámé podoby, stojící původně někde v areálu dvora. Po r. 1680 úplně zbořena, dodnes se v jižním průčelí staré sýpky dochoval jen druhotně použitý pozdně gotický sedlový portál s reliéfy mužské a ženské hlavy.

Židovský hřbitov pravděpodobně z konce 17. století. Nejstarší čitelný náhrobek z roku 1688. Užíván do roku 1942, kdy byli místní Židé odvlečeni do koncentračních táborů. Dochován cenný soubor barokních, klasicistních a novodobých náhrobků. Márnice z 19. století na konci 20. století rekonstruována.

Hřbitov byl založen v roce 1839 nad obcí Pražák, velmi daleko od centra Vodňan. Dochovalo se na něm cca 150 náhrobků, nejstarší čitelný je z roku 1848. Poslední pohřby roku 1942. Toho roku zde židovská komunita zanikla, její členové byli deportováni do Terezína. Hřbitov je volně přístupný.

Židovský hřbitov založený roku 1692. Používán byl do roku 1932. V roce 1958 byl opuštěný hřbitov vyhlášen kulturní památkou. Má rozlohu 1378 m2, je na něm 170 náhrobků, nejstarší z roku 1729. Hřbitov je volně přístupný, branka v místě zbořené obřadní síně není zamčená.

Zvonice z let 1937–1939 měla umožnit zavěšení více zvonů, které by byly schopny vydávat dostatečně slyšitelný zvuk do širokého okolí poutního areálu. Stavbu protáhly námitky památkového úřadu, vysvěcena byla 27. 8. 1939. Jedna z mála nových zvonic, postavených v Čechách během 20. století.