Turistické cíle v okolí obce Podeřiště

Historicky velmi cenná pozdně gotická boží muka z počátku 16. století patří do souboru drobných sakrálních staveb v okolí Netolic (Babice, Mahouš, Podeřiště). Jsou dávána do souvislosti s morovou epidemií z roku 1521, byla vztyčena jako prosba za odvrácení nemoci či jako poděkování za záchranu.

Zděná hranolová boží muka s obrázky světců v nikách a krytá stanovou stříškou asi z 2. poloviny 18. století. Jsou zv. též Bílá kaplička na rozdíl od druhých božích muk zv. Černá kaplička. Konkrétní vztah k bitvě u Zahájí není přímo doložen. V místě pochováni 3 vojáci z období 2. světové války.

Zachovalá kamenná boží muka ze 16. století. Jsou sloupková s výrazně gotizujícím tvaroslovím vrcholové lucerny, ukončené kamenným křížem. Ponechána v přirozené barvě kamene. Na mukách je upevněna pamětní deska (z r. 1932) k uctění vojáků padlých v bitvě u Zahájí (1742). Volně přístupná.

Barokní boží muka vzniklá před polovinou 18. století. Na trojbokém půdorysu se štukovými zrcadly kasulového typu a krytá valbovou taškovou střechou. Ve východním zrcadle nástěnná malba Nejsvětější Trojice. Cenný doklad drobné sakrální architektury. Památkově chráněná.

Pozdně gotická kamenná sloupková boží muka Piety severozápadně na konci vsi vedle kaple Nejsvětějšího Srdce Páně. Kronika Češnovic uvádí dobu vzniku do let 1480-1500. Doklad drobné sakrální architektury typické pro jihočeský region. Památkově chráněná.

Historická dopravní značka, spíše návěstí pro vozky, které je informovalo o potřebě zmírnit rychlost použitím ruční brzdy, se zachovala u Radčic (dnes součást Vodňan). Postavena zřejmě v 19. století.

Tvrz z konce 14. století uváděná jako sídlo bratří Arnošta a Kuníka z Býšova. Zachovalá dvoupatrová hranolová věžová budova z lomového kamene, neomítnutá, se silnými zdmi a okénky. V 17. století tvrz opuštěna a přeměněna v sýpku. Část hospodářského dvora postavena před r. 1617.

Zaniklá středověká a renesanční tvrz v areálu dochovaného panského dvora na okraji osady. Od 17. století za majetku vyšebrodského kláštera upřednostěna jeho hospodářská funkce. Po požáru v r. 1819 celkově přestavěn do současné podoby. Nepřístupný. Soukromý majetek.

Renesanční tvrz, vystavěná po polovině 16. století. Residenční funkci plnila do počátku 17. století, poté utilitární využití s řadou negativních vlivů.

Objekt je mimo ves a nachází se na ostrůvku u rybníku Plačku. Mohl by být prvním feudálním sídlem ve Chvalešovicích, což by dokazovala situace i drobné nálezy. V r. 1387 je zmiňován Pešík Kabele z Chvalšovic. Roku 1411 se společně udávají Setěch a Jan Buben z Chvalšovic.

Terénní relikty tvrziště, fungujícího snad ve 14.–16. století na břehu rybníka. Zachován příkop, val a zbytky základů věžovitého objektu.

Tvrz postavili po r. 1374 bratři Jaroš a Racek. Během 16. stol. byla v držení pánů z Rožmitálu, r. 1508 Zdeněk Lev tvrz přestavěl. Dále se majitelé často střídali až do r. 1700, kdy tvrz koupil Ferdinand Schwarzenberg a připojil ji k protivínskému panství. R. 1762 tvrz pobořena vichřicí.