Turistické cíle v okolí obce Malovice

Boží muka z 2. poloviny 19. století, tzv. týnský typ. Tvoří jej litinový krucifix usazený na vysokém žulovém podstavci, který se směrem nahoru zužuje. Kulturní památka - památkově chráněno od 3. 5. 1958. Volně přístupná.

Zděná pilířková boží muka, na rozcestí, na mírně vyvýšeném místě. Silně šikmý podstavec nese štíhlý hranolový dřík, nad římsou je kaplička se čtyřmi zasklenými segmentovými nikami (v nich drobné novodobé sošky). Vrcholí dvouramenným jetelovým křížkem. Z 1. poloviny 19. století. Památkově chráněná.

Zděná hranolová boží muka s obrázky světců v nikách a krytá stanovou stříškou asi z 2. poloviny 18. století. Jsou zv. též Bílá kaplička na rozdíl od druhých božích muk zv. Černá kaplička. Konkrétní vztah k bitvě u Zahájí není přímo doložen. V místě pochováni 3 vojáci z období 2. světové války.

Zachovalá kamenná boží muka ze 16. století. Jsou sloupková s výrazně gotizujícím tvaroslovím vrcholové lucerny, ukončené kamenným křížem. Ponechána v přirozené barvě kamene. Na mukách je upevněna pamětní deska (z r. 1932) k uctění vojáků padlých v bitvě u Zahájí (1742). Volně přístupná.

Barokní boží muka vzniklá před polovinou 18. století. Na trojbokém půdorysu se štukovými zrcadly kasulového typu a krytá valbovou taškovou střechou. Ve východním zrcadle nástěnná malba Nejsvětější Trojice. Cenný doklad drobné sakrální architektury. Památkově chráněná.

Pozdně gotická kamenná sloupková boží muka Piety severozápadně na konci vsi vedle kaple Nejsvětějšího Srdce Páně. Kronika Češnovic uvádí dobu vzniku do let 1480-1500. Doklad drobné sakrální architektury typické pro jihočeský region. Památkově chráněná.

Torzo gotické tvrze z 1. pol. 15. století na břehu Tvrzského rybníka, nedaleko obce Skály na Písecku. První zmínka o tvrzi je z r. 1443 jako majetek Jaroše z Drahonic.

Historická dopravní značka, spíše návěstí pro vozky, které je informovalo o potřebě zmírnit rychlost použitím ruční brzdy, se zachovala u Radčic (dnes součást Vodňan). Postavena zřejmě v 19. století.

Tvrz z konce 14. století uváděná jako sídlo bratří Arnošta a Kuníka z Býšova. Zachovalá dvoupatrová hranolová věžová budova z lomového kamene, neomítnutá, se silnými zdmi a okénky. V 17. století tvrz opuštěna a přeměněna v sýpku. Část hospodářského dvora postavena před r. 1617.

Zaniklá středověká a renesanční tvrz v areálu dochovaného panského dvora na okraji osady. Od 17. století za majetku vyšebrodského kláštera upřednostěna jeho hospodářská funkce. Po požáru v r. 1819 celkově přestavěn do současné podoby. Nepřístupný. Soukromý majetek.

Původní gotická tvrz byla vybudována zřejmě počátkem 14. stol. Prvně je zmiňována v r. 1342, kdy ji vlastnil Rudolf z Cehnic. Za Kavků z Říčan ve 2. pol. 16. stol. byla renesančně upravena. V 17. stol. v období třicetileté války byla vypálena a poté znovu obnovena.

Renesanční tvrz, vystavěná po polovině 16. století. Residenční funkci plnila do počátku 17. století, poté utilitární využití s řadou negativních vlivů.