Turistické cíle v okolí obce Přeborov

Dvojdílné hradiště o rozloze asi 3 ha vzniklo v 10. století př. n. l., využito v době halštatské i ve střední době hradištní. Na severní straně val dlouhý 80 m a vysoký až 8 m.

Tvrz poprvé výslovně zmiňována za Adama Vrchotického z Loutkova po roce 1370. Radikálně přebudována v raně renesančním slohu. Od roku 1629 se uvádí jako pustá. Po r. 1660 upravena jako obydlí a skladiště.

Přírodní památka Vrškámen vyhlášená v roce 1977. Kámen porfyrického syenitu až syenodioritu s rozměry 350 x 550 cm a výškou 320 cm je označován za největší viklan České republiky. K balvanu se váže pověst o tom, že jej zde odhodil čert.

Výklenková kaple na návsi proti faře a kostelu sv. Michaela archanděla. Datovaná do 18. století. Na obdélném půdorysu s průčelní a štítovou nikou. V dolní, průčelní nice socha sv. Barbory, v horní, štítové, Panny Marie. Před ní obdélný prostor ohraničený kovovým zábradlím mezi betonovými sloupky.

Zámek nechal postavit v druhé polovině 18. století Jan Erazim Cukr z Tamfeldu. Místo bylo také nazýváno Zahrádka Mladotova podle majitele po roce 1841. Zámek často střídal majitele, po dlouhém zanedbání byla budova v havarijním stavu a v květnu 2007 byla zbořena.

Lovecký zámek, který roku 1822 nechal postavit František Josef Bretfeld Chlumčanský, svobodný pán na Kronenburgu. Dnes je objekt nepřístupný, v zámku sídlí Domov pro osoby se zdravotním postižením.

Ocelový obloukový most nad zdrží Orlické přehrady postavený v letech 1957–67. Rozpětím oblouku téměř 380 m byl ve své době největším svého druhu na světě.

Hřbitov založen před r. 1714. Zachováno 200 barokních a klasicistních stél (některé se zajímavým dekorem) od doby založení hřbitova do roku 1938. Márnice v eklektickém stylu s náznaky prvků kubismu z r. 1928.

Hřbitov z r. 1750, s cca 100 náhrobky, nejstarší z doby založení. V třetině 19. století hřbitov spadal pod židovskou náboženskou obec v Milevsku. Poslední pohřeb r. 1948. Rekonstruovaná otevřená čtvercová márnice.

Hřbitov z doby před rokem 1822, nejstarší náhrobky jsou z doby založení. Poslední pohřeb se zde konal kolem roku 1943. Uchováno cca 100 náhrobků, hřbitovní zeď i márnice se dochovaly v torzech.

Hřbitov byl založen v 19. století a sloužil do roku 1940. Dochovalo se asi 100 moderních náhrobků. Z obřadní síně se zachovalo pouze obvodové zdivo.

Židovský hřbitov v Květuši je z 18. století, dle nejstaršího dochovaného náhrobku z doby před rokem 1782. Poslední pohřeb na něm proběhl v roce 1929, jednalo se však o občana z Nadějkova, nikoliv z Květuše. Od války byl hřbitov devastován a pustl. Základní péče se dočkal až na konci 20. století.