Turistické cíle v okolí obce Dmýštice

Po r.1667 jezuité přestavěli tvrz na zámek. Od r.1773 patřily Opařany studijnímu fondu a r.1825 je koupil rodu Paarů. V roce 1889 prodáno Zemskému výboru a zřízena psychiatrická léčebna pro dospělé. Psychiatrická dětská léčebna je v areálu doposud.

Původně gotický hrad, později rozšířen renesančně. Po r. 1802, kdy vyhořel, byl obnoven Schwarzenbergy. V polovině 19. století novogoticky přestavěn.

Původně tvrz, přestavěná po r. 1650 na barokní jezuitskou rezidenci. Po zrušení řádu v r. 1773 ji spravoval studijní fond, od r. 1806 byla v šlechtických rukou. V 19. stol. přestavěna na novogotický zámeček. Dnes sídlo obecního úřadu.

Gotická tvrz v písemných pramenech nedoložena, postavena někdy v 15. stol. Vesnice zmíněna r. 1336, kdy ji koupil milevský klášter, později v majetku Lobkowiczů. V 17. stol. tvrz přestavěna na sýpku, dnes v soukromém vlastnictví.

Silniční most přes řeku Vltavu nahradil starý řetězový most z r. 1848. Nový most byl postaven v l. 1938–1942 podle projektu architektů V. Janáka, J. Brebery, L. Pacholíka a ing. J. Blažka. Býval největším mostem Evropy a získal řadu ocenění. R. 1960 byl před napuštěním Orlické přehrady zpevněn.

Mohutný pomník obětem světových válek z černé a světle hnědé žuly na kamenném podstavci. Umístěný na návsi obce Smolotely.

Tvrz není v písemných pramenech zmiňována. Postavena byla nejpozději v 2. pol. 14. stol., neboť r. 1380 se odtud píše Markéta, r. 1396 Markvart a kolem r. 1400 Vyšata. Od 15. stol. patřily Pořešice k Vysokému Chlumci a patrně nebyly dál využívány jako sídlo. Dnes je tvrz v soukromém vlastnictví.

Novorenesanční radniční budova z let 1900–1902, se sgrafitovou výzdobou v nynější podobě z roku 1937.

Patrné tvrziště po tvrzi z 15. století na zahradě za číslem popisným 25, na výrazném terénním výběžku v severovýchodní části obce. Tvrz postavili Petr Stolice z Rataj či jeho syn Jan. Nejpozději zanikla po roce 1415, kdy byla druhá část vsi připojena k panství Dobronice.

Jediný řetězový most v Evropě v empírovém slohu postavený r. 1848, podle plánů Ing. B. Schnircha a Ing. Gassnera, byl na současné místo po kouskách přenesen z Podolska v letech 1960-1974.

Neogotická hrobka z poloviny 19. století slouží jako hrobka orlické větve rodu Schwarzenbergů. Jsou v ní pohřbeny význačné osobnosti rodu, mimo jiné zakladatel sekundogenitury Karel Filip, polní maršálek a vítěz nad Napoleonem v bitvě u Lipska. Zajímavý vstupní portál s vyřezávanými dveřmi.

Terénní náznaky sídla, které pravděpodobně vzniklo na přelomu 13. a 14. století nedaleko Sepekova. Zánikla snad v období husitských válek.