Turistické cíle v okolí obce Kostelec nad Vltavou

Lokalita považována za viereckschanze, keltskou čtyřúhelníkovou svatyni. Keltský původ není archeologicky prokázán. Opevněná čtvercová plocha má rozlohu 0,5 ha chráněna hlinitopísčitým valem s příkopem, až 3,5 m vysokým a dlouhým cca 68 m.

Dřevěná rozhledna na pomezí Středočeského a Jihočeského kraje v nadmořské výšce 620 m na bočním vrcholu kopce Hrby nad obcí Lašovice vedle chaty Onen Svět.

Původně gotický hrad, později rozšířen renesančně. Po r. 1802, kdy vyhořel, byl obnoven Schwarzenbergy. V polovině 19. století novogoticky přestavěn.

Původně tvrz, přestavěná po r. 1650 na barokní jezuitskou rezidenci. Po zrušení řádu v r. 1773 ji spravoval studijní fond, od r. 1806 byla v šlechtických rukou. V 19. stol. přestavěna na novogotický zámeček. Dnes sídlo obecního úřadu.

Gotická tvrz v písemných pramenech nedoložena, postavena někdy v 15. stol. Vesnice zmíněna r. 1336, kdy ji koupil milevský klášter, později v majetku Lobkowiczů. V 17. stol. tvrz přestavěna na sýpku, dnes v soukromém vlastnictví.

Mohutný pomník obětem světových válek z černé a světle hnědé žuly na kamenném podstavci. Umístěný na návsi obce Smolotely.

Tvrz není v písemných pramenech zmiňována. Postavena byla nejpozději v 2. pol. 14. stol., neboť r. 1380 se odtud píše Markéta, r. 1396 Markvart a kolem r. 1400 Vyšata. Od 15. stol. patřily Pořešice k Vysokému Chlumci a patrně nebyly dál využívány jako sídlo. Dnes je tvrz v soukromém vlastnictví.

Poutní kostelík postaven roku 1549 v místech obce Marky. Obec zanikal za třicetileté války, kostelík s poustevnou sloužil do roku 1786, kdy byl zrušen, odsvěcen a přestavěn na myslivnu. Dnes je areál opuštěný a chátrá.

Novorenesanční radniční budova z let 1900–1902, se sgrafitovou výzdobou v nynější podobě z roku 1937.

Barokní zámek, přestavený v r. 1714 ze starší tvrze. Ves uváděna jako majetek břevnovského kláštera v r. 1045. Za třicetileté války vypálena, opravena po r. 1650. Po II. sv. válce užívalo JZD. Dnes zpustlý a jeho využití není autorovi známo.

Barokní zámek z roku 1738, přestavěn z tvrze uváděné r. 1491. Bezslohově upraven v pol. 19. století. Ve východním křídle dvora je barokní kaple sv. Jana Nepomuckého.

Neogotická hrobka z poloviny 19. století slouží jako hrobka orlické větve rodu Schwarzenbergů. Jsou v ní pohřbeny význačné osobnosti rodu, mimo jiné zakladatel sekundogenitury Karel Filip, polní maršálek a vítěz nad Napoleonem v bitvě u Lipska. Zajímavý vstupní portál s vyřezávanými dveřmi.