Turistické cíle v okolí obce Klisinec

Zaniklá tvrz. Měšetice se prvně zmiňují r. 1350, jméno je pravděpodobně odvozeno z osobního jména Měšata. Ze zdejších pánů se přímo zmiňují r. 1350 Ješek, r. 1392 Přibík a po něm Mikuláš. Rod držel tvrz do 2. pol. 15. stol., někdy potom byla tvrz opuštěna a zanikla.

Soukromá dřevěná rozhledna Milada o výšce téměř 30 m vznikla na vrchu Krchov (489 m n. m.) v letech 2014-2017. Vstup jen v otevírací době a zpoplatněn. Vyhlídková plošina v 27 metrech po 144 schodech. Nádherný výhled na okolí hráze Orlické přehrady.

Drobná zděná kaple na obdélném půdorysu s rovným závěrem byla postavena v roce 1938. Nechali ji postavit manželé Anna a Vincenc Havlínovi z Kovářova č.p. 4. jako poděkování za to, že se Vincenc šťastně vrátil z 1. sv. války a také za to, že jejich syn, František Xaver Havlín, se stal knězem.

Antonín Ferdinand Feuerstein r.1781 přestavěl původní tvrz na barokní zámek. Vratislavové z Mitrovic po r.1863 provedli vnitřní úpravy. Zámek je jednopatrový trojkřídlý, hlavní část protáhlá, boční křídla krátká. Po r.1989 vrácen do soukromých rukou.

Pozdně barokní návesní kaple čtvercového půdorysu, se stanovou střechou.

Renesanční zámek, původně tvrz z r. 1366. Po roce 1561 ji vyženil J. Černín z Chudenic. Patrně v tomto období byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. Po jeho smrti zámek zdědil Diviš Černín popravený 21.6.1621 na Staroměstském nám.

Synagoga z let 1914–19, od architektů Střílka a O. Tyla, unikátní kombinace pseudoempírových a kubistických prvků. Židovské bohoslužby do II. světové války, za války sklad sušeného mléka a obalů, od r. 1950 modlitebna Církve československé husitské.

Použití predikátu z Obděnic je již z r. 1219 a týká se starší tvrze. Existence mladší tvrze až za Jana z Jedlice, majitele r. 1452. První zmínku o existenci máme až z r. 1593, kdy zde probíhá stavební činnost Jakuba Krčína z Jelčan. Jeho zeť o ně přichází po konfiskacích a přechází na Lobkowicze.

Atypický balvan označovaný jako obětní kámen s řadou proláklin. Nejvyšší místo sahá zhruba 135 cm nad okolní terén, prostornou svrchní plochu doplňují tzv. obětní mísy.

Lokalita považována za viereckschanze, keltskou čtyřúhelníkovou svatyni. Keltský původ není archeologicky prokázán. Opevněná čtvercová plocha má rozlohu 0,5 ha chráněna hlinitopísčitým valem s příkopem, až 3,5 m vysokým a dlouhým cca 68 m.

Na místě původní tvrze kterou podle pramenů založil v r. 1560 Jos. Kryštof Hozlauer z Hozlau, vystavěl po roce 1859 Josef Fellner z Feldeku novorenezanční zámek. Poslední zmínky o trzi pocházejí z r. 1790.

Dřevěná rozhledna na pomezí Středočeského a Jihočeského kraje v nadmořské výšce 620 m na bočním vrcholu kopce Hrby nad obcí Lašovice vedle chaty Onen Svět.