Turistické cíle v okolí obce Vestec

Tvrz v obci, kde dříve bývala stará tvrz postavená Zdislavem z Mrače kolem r. 1318. Benešovicové postavili v 2. pol. 14. stol. tvrz novou. Jejich potomci zde žili do r. 1540, kdy tvrz koupil Jaroslav ze Šelmberka. Za třicetileté války zpustla. V 17. stol. upravena na sýpku a v 19. stol. na byty.

Zřícenina původně trojkřídlého zámečku, který vznikl kolem roku 1705. Majitelem byl Norbert z Vrbna, trvale však sídlící na Hořovicích. Zámeček sloužil jako panský správcovský dům.

Zbytky nejstaršího z panských sídel v Mrači na nevýrazné ostrožně. Datována keramikou do 2. poloviny 13. století a na začátek století 14. Nahrazena nedalekou novější tvrzí již ve 14. století.

Zaniklá tvrz, prvně zmíněna r. 1371 kdy ji vlastnil Mikuláš z Myšlína a z Kolovrat. Poté nastalo časté střídání majitelů, za Kostků z Postupic se r. 1465 Myšlín dokonce zmiňuje jako hrad. V 16. stol. byl Myšlín připojen ke Komornímu Hrádku a tvrz nevyužívaná zanikla. R. 1547 se uvádí jako pustá.

Jednodílné výšinné hradiště o ploše 2,6 ha na skalnaté ostrožně nad potokem Výrovka. Ostrožnu přetínal dnes již nezřetelný šíjový val dlouhý cca 120 m. Datování hradiště je nejisté, je kladeno do pozdní doby bronzové a raného středověku.

Doposud archeologicky neprozkoumané hradiště, podle ojedinělých nálezů keramiky řazené do raného středověku. Na akropoli památník agrární strany, později obětem fašismu.

Kovová rozhledna s dřevěnými prvky na návrší Paseka u Trhového Štěpánova, podle něhož dostala pojmenování, byla slavnostně otevřena pro veřejnost 31. prosince 2023. Je nezastřešená, osmipatrová, celkem 31 m vysoká a volně přístupná.

Dvoudílné hradiště nejasného stáří nad soutokem Výrovky a Malotického potoka jihozápadně od vsi Doubravčany. Archeologické nálezy datované do období štítarské kultury (okolo roku 1000 př. n. l.) a do raného středověku.

Rozcestí s kamenným křížem a lípou. Kříž pochází z roku 1864. Z místa je rozhled do širokého kraje.

Hvězdárna u Ondřejova byla postavena po r. 1898, kdy zde továrník J. J. Frič koupil pozemek pro vědecké účely a na něm nechal postavit soukromou hvězdárnu (arch. Josef Fanta), kterou r. 1928 věnoval československému státu. Hvězdárna je v pravidelných návštěvních hodinách přístupná veřejnosti.

Za Mladotů ze Solopysk začátkem 18.stol. původní tvrz přestavěna na barokní zámek, upravený ještě r.1739 a 1764, nyní složí zdravotnictví. V r.1739 k západnímu průčelí přistavěna barokní kaple sv. Jana Nepomuckého, v r.1960 restaurována.

Mladší otrybské panské sídlo vzniklo v jihovýchodní části poplužního dvora někdy v 16. století, okolnosti však nejsou známé. Dochovala se renesanční patrová budova s vysokými štíty a pozůstatky sgrafitové výzdoby.