Turistické cíle v okolí obce Vestec

Kostel ze 3. čtvrtiny 13. století s dochovaným raně gotickým pětibokým presbytářem. Poprvé uváděn roku 1348. V roce 1384 vyhořel. Pozdně goticky přestavěn kolem r. 1500. Fasády a interiér upraveny pseudogoticky v 19. století.

Tvrz vybudoval po roce1380 vedle staršího kostela sv. Martina Ješek Čalín. R. 1526 koupil tvrz Michal Slavata z Chlumu. Tvrz přestala být panským sídlem a začala pustnout. R. 1677 uváděna jako zřícenina. Plochu tvrziště zaujímá dnes rekreační objekt.

Zříceniny hradu poprvé zmiňovaného r. 1318. Ve 2. pol. 15. st. připojen k blízkému Konopišti. Zanikl patrně v době poděbradských válek. Ještě r. 1495 se však připomíná jako tvrz.

Nepřístupné tvrziště v SZ části vsi. Tvrz vznikla zřejmě ve 14. století a zanikla v 15. století. Dochovalo se výrazné tvrziště.

Zřícenina loveckého zámečku, z něhož se do dnešní doby zachovala pouze podezdívka se sklepením.

Pískovcový kříž z roku 1813 označuje místo, kde byli pochováni napoleonští vojáci, kteří zde zahynuli při transportu po bitvě u Lipska.

Pískovcová deska z červeného nučického pískovce s reliéfem kříže a oštěpu pochází z roku 1585. Připomíná tragedii, při které domácí hádka v rodině všestarského krčmáře vyvrcholila vraždou jeho manželky. Křížový kámen není zapsán na seznamu kulturních památek.

Hrad ze 14. st, přestavěný na zámek. Přestavěn pozdně goticky po r. 1478 a renesančně po r. 1536. Od 17. st. neobýván, v letech 1873-1884 ruiny přestavěny na zámecké sídlo továrníka Vincenta Daňka. Nyní v soukromém vlastnictví a po rekonstrukci zpřístupněn stejně jako park.

Jan Josef Löw z Erlsfeldu na místě původní tvrze a renes.zámečku vystavěl r.1750 trojkřídlý jednop.barokní zámek. Pravé křídlo završila věžička. Součástí novostavby byla kaple. Továrník František Ringhoffer v l.1902–1903 upravil do dnešní podoby.

Původní granitový lom, ve kterém se přestalo těžit na začátku 60. let 20. století. Lom si vzali do pronájmu a později odkoupili sochař Slavoj Nejdl a grafik a autor filmových plakátů Vratislav Hlavatý. Scházela se zde společnost známých umělců. Lom se objevuje v próze Bohumila Hrabala.

Nevelký lom založený v polovině 19. století pro těžbu kvalitního žulového kamene. Těžba byla ukončena kolem roku 1928. Z lomu byl vytěžen základní kámen Národního divadla v Praze.