Turistické cíle v okolí obce Veselíčko

Červený Újezdec je uváděn roku 1323 jako součást majetku Zvíkova. Zámek postavili v letech 1554–72 Švamberkové. Později jej vlastnili Eggenberkové a Schwarzenberkové. Dnes je soukromým majetkem.

Hradiště ve výrazně strategické poloze nad soutokem Vltavy a Chřešťovického potoka osídleno od doby bronzové až do vrcholného středověku. Zachoval se z něj pouze krátký úsek jednoho ze tří valů, chránících vstupní šíji z jihu a dvojice souběžných valů s příkopem, chránící západní svah ostrožny.

Na zámek byla v 16. stol. Kalenici z Kalenic přestavěna starší tvrz. V roce 1711 se stal majetkem Schwarzenbergů, kteří jej v roce 1719 nechali barokně upravit. Od 19.12.1994 je zapsán v ochranném pásmu národního památkového úřadu.

Zřícenina hradu z počátku 14. století. V 16. století goticky přestavěn. Po zrušení řádu jezuitů, kteří jej používali jako letní rezidenci, byl ponechán svému osudu a změnil se ve zříceninu.

Janu Václav Tham nejprve k renezanční tvrzi přistavěl barokní kapli a v pol. 18.st. ji celou přestavěl barokně. V r.1872 provedeny úpravy. V r.1924 připojen ke statku. Později patřil JZD jako skladiště.

Dvoupatrový obdélný dům. Gotický sklep a část přízemí. Na přelomu 18. a 19. stol. přestavěn do dnešní empírové podoby. Z té doby je střešní štít s atikou. Od r. 1970 městská knihovna. Na seznamu kulturních památek od r. 1958. Součást městské památkové zóny.

Barokní maloměstský dům na okraji historického jádra s náročnou štukovou výzdobou zejména obou štítů pochází z doby po roce 1700. Po devastaci po roce 1945 prochází nyní generální opravou, bohužel s použitím podřadných materiálů.

Budova fary stojí na levé straně přístupové cesty k bráně na kapličkový hřbitov a kostelu sv. Petra a Pavla. Zděná omítaná patrová budova na obdélném půdorysu, krytá valbovou střechou. Kolem fary velká zahrada; vjezd do ní půlkruhově zakončenou bránou v ohradní zdi nedaleko brány na hřbitov.

Fara v centru Horního Záhoří vedle kostela sv. Michaela. Slohově čistá barokní budova z 18. století, patrně bez stavební návaznosti na starší objekt. Čtvercová částečně podsklepená patrová budova s mansardovou střechou a s cennými původními konstrukcemi a interiéry. Hospodářské budovy ve dvoře.

Fara patrně z konce 18. století, nejpozději z první třetiny 19. století. Zděná přízemní budova půdorysu ve tvaru písmene L, krytá valbovou taškovou střechou. Na jižní straně fasády sluneční hodiny. V budově fary je kaple, přístupná při mši svaté. V zahradě kříž s kartuší na kamenném podstavci.

Barokní fara vystavěná r. 1739, považována za pozůstatek renesanční tvrze Nový Kovářov, vybudované v první polovině 16. stol. Janem Hruškou z Trhova. Jako panské sídlo zanikla za Švamberků na konci 16. stol. Jako fara sloužila do r. 1967.

Hraniční kámen - mezník, označující hranice panství: Schwarzenberského (Chřešťovice), Berchtoldů z Uherčic (Neznašov) a pozemků místních sedláků.