Turistické cíle v okolí obce Oslov

Dřevěná rozhledna na pomezí Středočeského a Jihočeského kraje v nadmořské výšce 620 m na bočním vrcholu kopce Hrby nad obcí Lašovice vedle chaty Onen Svět.

Původně gotický hrad, později rozšířen renesančně. Po r. 1802, kdy vyhořel, byl obnoven Schwarzenbergy. V polovině 19. století novogoticky přestavěn.

Původně tvrz, přestavěná po r. 1650 na barokní jezuitskou rezidenci. Po zrušení řádu v r. 1773 ji spravoval studijní fond, od r. 1806 byla v šlechtických rukou. V 19. stol. přestavěna na novogotický zámeček. Dnes sídlo obecního úřadu.

Původně gotický královský městský hrad, přestavěn na radnici a pivovar, v 18. stol. postavena barokní radnice a kasárna. Ostatní části kromě západního křídla zbořeny. Dnes jsou zde umístěny stálé expozice Prácheňského muzea, pořádají se zde sezónní výstavy, přednášky atp.

Silniční most přes řeku Vltavu nahradil starý řetězový most z r. 1848. Nový most byl postaven v l. 1938–1942 podle projektu architektů V. Janáka, J. Brebery, L. Pacholíka a ing. J. Blažka. Býval největším mostem Evropy a získal řadu ocenění. R. 1960 byl před napuštěním Orlické přehrady zpevněn.

Novorenesanční radniční budova z let 1900–1902, se sgrafitovou výzdobou v nynější podobě z roku 1937.

Dvoupatrová budova barokní radnice stojí v severozápadním rohu Velkého náměstí. Byla postavena v letech 1740–65 V. Jermářem, A. Mullerem a F. Fannerem. Autorem sochařské výzdoby je L. Hubert.

Barokní zámek, přestavený v r. 1714 ze starší tvrze. Ves uváděna jako majetek břevnovského kláštera v r. 1045. Za třicetileté války vypálena, opravena po r. 1650. Po II. sv. válce užívalo JZD. Dnes zpustlý a jeho využití není autorovi známo.

Šamonická tvrz zanikla po kapitulaci opozičních stavů a následných konfiskacích r. 1547 se stala statkem. Zde hospodařil na zdejším dvoře Ludvík Lorecký z Lkouše, který byl svými poddanými pro nelidský útisk i se svými nezletilými syny zavražděn.

Neogotická hrobka z poloviny 19. století slouží jako hrobka orlické větve rodu Schwarzenbergů. Jsou v ní pohřbeny význačné osobnosti rodu, mimo jiné zakladatel sekundogenitury Karel Filip, polní maršálek a vítěz nad Napoleonem v bitvě u Lipska. Zajímavý vstupní portál s vyřezávanými dveřmi.

Přírodní výtvor vznikl bochníkovitým zvětráváním amfibolicko-biotitické porfyrické žuly typu Čertova břemene. Tvoří jej tři balvany o rozměrech od 3,5 m do 1,2 m, výška průchodu je cca 1,6 m, délka téměř 4 m. Leží na naučné stezce Kovářovsko.

První obecní pivovar byl v prostorách hradu zřízen v roce 1517. V letech 1862–64 zde byla vybudována sladovna, která sloužila do roku 1973. V letech 2000 – 2008 celková rekonstrukce, dnes kulturní centrum zaměřené na výtvarnou tvorbu pro děti.