Turistické cíle v okolí obce Kučeř

Neogotická hrobka z poloviny 19. století slouží jako hrobka orlické větve rodu Schwarzenbergů. Jsou v ní pohřbeny význačné osobnosti rodu, mimo jiné zakladatel sekundogenitury Karel Filip, polní maršálek a vítěz nad Napoleonem v bitvě u Lipska. Zajímavý vstupní portál s vyřezávanými dveřmi.

Terénní náznaky sídla, které pravděpodobně vzniklo na přelomu 13. a 14. století nedaleko Sepekova. Zánikla snad v období husitských válek.

Přírodní výtvor vznikl bochníkovitým zvětráváním amfibolicko-biotitické porfyrické žuly typu Čertova břemene. Tvoří jej tři balvany o rozměrech od 3,5 m do 1,2 m, výška průchodu je cca 1,6 m, délka téměř 4 m. Leží na naučné stezce Kovářovsko.

První obecní pivovar byl v prostorách hradu zřízen v roce 1517. V letech 1862–64 zde byla vybudována sladovna, která sloužila do roku 1973. V letech 2000 – 2008 celková rekonstrukce, dnes kulturní centrum zaměřené na výtvarnou tvorbu pro děti.

Sousoší Nejsvětější Trojice na čimelickém náměstí bylo postaveno za svobodného pána z Bissingenu po roce 1750. Jde o dílo význačného sochaře Jana Hammera. Tvoří jej sloup s plastikou Nejsvětější Trojice a pět dalších plastik světců.

Pískovcová plastika sv. Prokopa z poloviny 18. století na náměstí v Orlíku nad Vltavou - Starém Sedle.

Špitál postaven roku 1762. Jedná se o jakýsi starobinec poskytující útulek nemocným, zestárlým a práce neschopným kosteleckým lidem. Na všechno co se ve špitálu dělo dohlížel místní farář. V současné době je v bývalém špitále umístěno místní muzeum.

Pozůstatky tvrze, postavené pravděpodobně za panování Švamberků v třetí čtvrtině 16. stol. Později součást jezuitského dvora. Poslední stavební úpravy v pol. 19. stol. za hrabat Paarů. Dnes slouží k bydlení.

Barokní stavba z roku 1715 s výrazným volutovým štítem obráceným do náměstí. Dvorní průčelí je doplněno dřevěnou pavlačí. Vnitřní prostory jsou zaklenuty valenou klenbou.

Synagoga pravděpodobně z 18. stol., v 19. stol. zcela pohlcena sousedním domem. Dochován fragment žulového hrotitého portálu v průjezdu domu. Bohoslužby se zde konaly do r. 1919.

Synagoga z prvé poloviny 19. století. K bohoslužebným účelům byla používána do počátku 20. století. Od té doby až doposud slouží jako dílna.

Nová synagoga z r. 1872 v orientálním slohu s novorománskými prvky. Bohoslužby se zde konaly do druhé světové války, potom byla využita jako skladiště. R. 1995 byla rekonstruována a předána Židovské obci v Praze. V současnosti je nevyužita.